Ve středu 28. listopadu se konal poslední letošní koncert milevských Hudebních sklepů. Hosty byla špičková slovenská kapela Longital, výrazná osobnost bratislavské alternativní scény. Oba členové Daniel Salontay i Shina Lo jsou excelentní muzikanti hrající v klubech a na festivalech po celém světě. Longital zrají koncert od koncertu a mohli jsme se přesvědčit, že slyšet je naživo, je zážitek srovnatelný s evropskými kapelami zvučných jmen. Daniel vyjel poprvé na turné s akustickou kytarou a bez laptopu, krabičky využíval střídměji, a tak koncert byl méně elektrický, než bývá zvykem. Rytmickým písním to ale vůbec neuškodilo, spíše naopak - mohly tak lépe vyniknout texty jejich „heart beatu“. Zvláště druhá polovina koncertu se nesla ve strhujícím tempu, kdy Shina střídala basovou kytaru s tancem s efektním využitím peří a šátků. Vrcholem koncertu byly písně Zlatá a Už len raz - dobrá akustika prkeného pódia Galerie M posloužila oběma při dupání jako přírodní "šlapák"

Atmosféru příjemně doplňovala výstava grafických děl s hudební tématikou přítomného Josefa Šindeláře.

Josef Veverka

Listopadové Hudební sklepy 2.11.2012 se nesly ve folkbluesovém rozjímavém tónu. Na jednom podiu se po letech sešly dvě legendy tohoto žánru – Pepa Streichl a Jan Spálený.

Spáleného ASPM počátkem 90tých let doprovodilo Pepu Streichla na jeho sólové desce Samota, samota. Jak Streichl před koncertem prohlásil, prodalo se jí tehdy 22 tisíc kusů. O tom si dnes leckteré hvězdy mohou nechat zdát, i když za mnohem nižší počty prodaných nosičů dostávají různé významné ceny. Více než tři a půl hodiny trvající dvojkoncert začínal Pepa Streichl. Prostřídal nové písně a starší hity (i když některé, jako např. Džínová nevěsta, měly po letech znovu premiéru, neboť Pepa po té, co prodělal poměrně těžkou mrtvici, se vše učí znovu a postupně bravurně zvládá hru na kytaru i foukačku). Jedním z přídavků byla milá ukolébavka Nakreslím si…

Za pár dnů čerstvý sedmdesátník a nezaměnitelný bluesman Jan Spálený přijel s komornější sestavou své kapely – s Triem. Na tubu a basovou kytaru jej doprovodil jeho syn Filip a na trubku a křídlovku světoznámý virtuóz Michal Gera. Repertroár Tria se dost lišil od „velkého“ ASPM. Spálený po letech vytáhl písně, které nebylo na živo dlouho slyšet, ať už z důvodů, že je zpívával Petr Kalandra a nebo prostě jenom zapadly. A tak jsme mohli slyšet písně jako Zavolej jen moje jméno, Cínový vojáček, Špitál u Sv. Jakuba a další. Galerie M byla opět plná, pravda, po tak dlouhém koncertě trochu ospalá, ale koncert to byl krásný. Kdo nevěříte, kupte si právě vydané živé CD Panenko skákavá, je tam z části podobný výběr a dá se to dávkovat postupně…

Josef Veverka

Jako herečku ji viděl snad každý, kdo má televizi, neboť seriál Tudorovci šel křížem krážem několika televizními kanály. Maria Doyle Kennedy ztvárnila v seriálu jednu z hlavních rolí - roli Kateřiny Aragonské. Jako zpěvačku ji v České republice minulý týden vidělo pár stovek diváků. Nejméně navštívený koncert byl právě ten v Milevsku – přišlo 35 diváků (ti, co nepřišli, zřejmě zůstali právě u některého ze svých oblíbených televizních seriálů, nebo že by Gott v Táboře?), ale o to větší měl koncert atmosféru. Maria byla milá, přirozená, krásná a nejen hudebně sebejistá. Zpívala, tancovala a rytmus zdobila zvonkohrou položenou na stolku nebo podpatky svých bot. Její manžel Kieran střídal piano s kytarou, chodidly ovládal pár efektů, docela často i zpíval. Právě společné duety na závěr byly vrcholem celého koncertu. Zatímco čeští posluchači Mariu teprve objevují, na Moravě je to jinak. Tu manželé navštívili poprvé před čtyřmi roky a mají zde věrné fanoušky. Jeden z nich – výtvarník Stefan Osciatka je autorem obalu posledního CD s názvem Sing. Toto album bylo základem tohoto prvního delšího turné Marii po Čechách. No, a protože jsme se loučili se slovy „next year“, věřím, že příště nás (vás) přijde víc…

Josef Veverka

Sezónu Hudebních sklepů zakončil v životní formě zpívající Vladimír Mišík & ČDG. "Čuďák" hrál tentokrát v méně obvyklém obsazení – Petr "Kulich" Pokorný (el. Kytara) a Vladimír Pavlíček (housle). Zvuk písní byl rockovější a více se tak blížil zvuku kapely Etc… Repertoár tvořily dnes již zlidovělé klasiky i nové písně z posledního alba Ztracený podzim. Po skončení koncertu se kolem muzikantů vytvořil hlouček místních pamětníků, který vzpomínal na počátky Klubu mládeže a bigbeatového hraní v nynější Galerii M.

V sezóně HS 2011/12 zahráli: Ivan Hlas Trio, Luboš Pospíšil, Vladimír Merta a Bubák, Lenka Vychodilová a David Noll, Oskar Petr a Jirka Vopava, Jiří Dědeček a Vojta Heřmánek, Karolína Kamberská a Vašek Koubek, Mark Geary (Irsko), Circus ponorka, Baťa a Malá parta.

Těžko se hodnotí, který koncert byl ten nejlepší. Jedno je však jisté: Vladimír Mišík, idol nejen naší generace, je jen jeden. Přeji mu, ať mu to ještě dlouho hraje tak, jako v nacpané Galerii M 5.června (viz foto).

Josef Veverka

Minulý týden navštívil Hudební sklepy odchovanec starého bigbítu Petr Baťa. Přivezl si spoluhráče z domovské kapely Kalábůf něžný beat - skvělého kytaristu Jirku Slama Švába. Písničky, kde se střídali Baťovi poetické texty se Slamovými rockovými sóly, prokládal Baťa neuvěřitelnými historkami tak, jak je dovede podat jenom on. Přestože bylo horko, že by se vzduch dal krájet, celým večerem se nesl refrén jedné z písní "…vlnící se vzduch…".

Jako přídavky zazněly cover verze písní Dobrý den majore Gagrine, Ej padá, padá rosenka a na závěr jako pozvání na příští Hudební sklepy s Vladimírem Mišíkem a ČDG zazněl Špejchar Blues… (HS budou tentokrát vyjímečně v ÚTERÝ, a to 5. června!!!)

Zajistěte si své vstupenky včas, těším se na vaši návštěvu.

Josef Veverka

Karolína Kamberská i Václav Koubek se v pátek 9. března přesně trefili do humorně naladěného publika. Že bude veselo, slíbila Kamberská na svých stránkách již před koncertem. Její písně se nesly v duchu názvu jejího alba Hořkosladce ("Těším se miláčku / až budem šedivý / Na dlouhý večery / a rána lenivý"). Koubkovy historky o různých svých neúspěších a nedokonalostech, jimiž písničky prokládal, byly vlastně povzbudivé, v jednom ze svých rozhovorů o tom říká:

"Zjistil jsem, že když je krize, chodí na mé koncerty víc lidí. Potřebují si jakoby zafňukat. Harmonika se k tomu hodí, protože má měch, tedy duši. Hra na ni připomíná nádech a výdech. Její černé a bílé klávesy jsou protiklady, na nichž je postavený celý svět. Takže by se dalo říct, že kdo chce žít v harmonii, měl by hrát na harmoniku. Mezi písničkami vyprávím i o tom, co se mi nepovedlo, a jako bych to říkal za diváky. Díky tomu si oddychnou. Lidem přestávají stačit popové hvězdy, které nemají žádnou autorskou písničku, nikdy nezpívaly za sebe, pořád dostávají muziku a texty od někoho jiného. Mám rád, když je v písničce nějaká osobní výpověď, jsou naléhavější, palčivější, je v nich bolest, člověk, příběh."

O tom, že má s těmi hvězdami pravdu, jsme se mohli přesvědčit o den dříve při bezduchém předávání televizních "andělů"

Josef Veverka

Hudební sklepy zahájily rok 2012 lednovým koncertem Oskara Petra. Petra, legendu českého folkrocku a současného hitmakera, doprovodil v akustickém duu dlouholetý spoluhráč Jirka Vopava (housle, mandolína, zpěv). Zatímco v první polovině si měla zcela zaplněná Galerie M (48 posluchačů) možnost poslechnout hity jako Medvídek (v angličtině), Zmzlinář (proslavený filmem Pupendo), Krylovu Cesta je prach a dávné hity skupiny Marsyas, druhá polovina koncertu se nesla ve znamení Petrova sólového projektu Fabrica Atomica. Zejména zde vyniklo, jakou plnokrevnou, dynamickou pop-rockovou hudbu ve dvojici s brilantním rockovým a bluegrassovým houslistou Jiřím Vopavou vytváří. Hojně zaplněný sál Galerie M takovou hudbu přijal s nadšením.

Příští program:
Jiří Dědeček, pátek 10. února, kavárenské uspořádání, obsluha Vinotéka KD WINE

Josef Veverka