V těchto dnech se v Milevsku sotva najde člověk, který by se nezajímal o případ „Lídl“. Jak by také mohl, když do všech domácností byl v minulém týdnu doručen leták, který na čtyřech barevných stranách formátu A3 představil plánovanou podobu nového obchodního centra Lídl na místě nynějšího autobusového nádraží. Nemám Lídlu za zlé, že v letáku uvádí pouze argumenty na podporu stavby, nikoliv proti stavbě. Je to běžná reklamní praxe. Vadí mi však, že některé publikované argumenty jsou neprůkazné nebo dokonce nepravdivé. Proto cítím potřebu se k letáku vyjádřit:

1. Při prvním pohledu na počítačový model mi hlavní budova Lídlu připadá obludná a nevzhledná. Připomíná mi výrobní halu, která by se vyjímala spíše na periferii než ve středu města. Sousední obchodní dům Centrum Jednoty Milevsko je proti ní architektonickým skvostem. Jsem jenom laik a moje výtvarné cítění není moc vyvinuté, ale nemohu si pomoci. Přínos Lídlu pro architekturu města mi připadá záporný.

2. Vsadím se s kýmkoliv, že po postavení Lídlu do Milevska nezačne pravidelně jezdit nakupovat žádný nový zákazník z Písku, Tábora, Českých Budějovic, Prahy ani z žádného jiného místa vzdáleného více než 50km. Tam všude mají své prodejny a do Milevska budou i nadále jezdit nakupovat zákazníci ze spádové oblasti, kteří sem jezdí už teď. Jenom část z nich přestane nakupovat v jiných prodejnách. Pokud Lídl vytvoří a trvale udrží nová pracovní místa, tak v jiných prodejnách stejná pracovní místa zaniknou z důvodu snížení tržeb. Přínos Lídlu pro zaměstnanost ve městě bude proto nulový.

3. Ze stejného důvodu se postavením nových prodejen v centru města nezvýší celkové maloobchodní tržby milevských podnikatelů, pouze se část tržeb přesune z jiných provozoven do centra. Podnikatelé navíc zaplatí Lídlu nájemné, které zvýší jejich náklady. Přínos Lídlu pro podnikatele ve městě bude proto záporný.

4. Vsadím se s kýmkoliv, že stavba nezvýší bezpečnost komunikací v centru města. Neznám statistiku kolik dopravních nehod vzniklo na místě autobusového nádraží za posledních 10 let a kolik zde bylo úrazů, ale domnívám se že jich nebylo mnoho. Po postavení prodejny Lídlu se dopravní zatížení mnohonásobně zvýší, takže lze očekávat spíše nárůst nehodovosti než její snížení. Přínos Lídlu pro dopravní bezpečnost ve městě bude proto záporný.

5. Vytvoření 40-50 volně přístupných parkovacích míst pravděpodobně pokryje potřeby zákazníků Lídlu, ale na ostatní občany, kteří potřebují zaparkovat v centru města, mnoho míst nezbude. Z letáku jednoznačně nevyplývá kolik volně přístupných parkovacích míst bude umístěno v podzemí. Pokud stavba nepočítá s podzemním parkováním, pak její přínos pro parkování v centru města je nulový.

6. Občané ze spádové oblasti často jezdí do Milevska nejen na nákupy, ale také za úřady, do škol a bank. Většina těchto institucí je umístěna v centru města. Občané, kteří cestují autobusem, to k nim nemají daleko. Před odjezdem mohou počkat v teple několika okolních restaurací. Po přesunu autobusového nádraží na okraj města budou čekající odkázáni na provoz nově vybudované čekárny. Jak takový provoz vypadá se můžeme přesvědčit v několika sousedních městech – po 17.hodině zavřeno. Není divu – provoz je ztrátový a město jej nechce dotovat. Přesun autobusového nádraží na okraj města by proto znamenal zhoršení pohodlí cestujících.

7. Na závěr mám takovou utopickou vizi: Návštěvníky do Milevska nepřitáhne žádný supermarket, jakých je v každém okresním městě několik. Dokonce ani Akvacentrum by už nebylo ničím vyjímečným. Já bych v centru města rád viděl něco, co jinde nemají. Může to být třeba hotel ve stylu Růžového mlýna nebo rozhledna s otočnou restaurací nebo třeba zábavní centrum, kde se budete moci proletět vzduchem jako Ikaros. Já vím, dnes je to utopie, ale zatím mám alespoň naději. Když centrum města prodáme Lídlu, tak o tu naději přijdu. Ne že bych bez ní nemohl žít, ale moji potomci by mi to jednou mohli vyčítat.

Společnost SPOS, která spravuje městská sportoviště, má nového jednatele Petra Zelenku. Vystřídal ve funkci Arnošta Nováka, jehož hospodaření skončilo vysokou ztrátou. Proti Arnoštu Novákovi společnost SPOS vede soudní při o částku 400.000 Kč.
Petr Zelenka požádal zřizovatele - Město Milevsko - o úhradu hospodářské ztráty společnosti SPOS z let 2001-2005 ve výši 338 tis.Kč. Zastupitelstvo města jeho žádost dne 25.6.2008 schválilo.
I přes finanční injekci zůstane finanční stav společnosti SPOS složitý, protože v rezervním fondu je nula a případnou další provozní ztrátu nebude mít společnost z čeho pokrýt.

Zastupitelstvo města Milevska dne 25.6.2008 schválilo změnu rozpočtu, která umožní rekonstrukci ozvučení zimního stadionu nákladem asi 160 tis.Kč. Polovinu nákladů rekonstrukce zaplatí město a druhou polovinu dotace z EU.

Zastupitelstvo města Milevska dne 25.6.2008 schválilo záměr na prodej domu č.p.1163 v ulici J.Mařánka Ing. Šindelářovi. Dosavadní nájemkyně paní Alexová ukončila provoz své prádelny a dům v majetku města je nyní nevyužitý.
Ing. Šindelář provozuje svou prádelnu v areálu letního stadionu, kde je v nájmu a nemá možnost zakoupení nemovitosti. Proto je ochoten investovat do zakoupení nové provozovny za odhadní cenu kolem 2,2 mil.Kč.

Podle informace ze zasedání Zastupitelstva Města Milevska dne 25.6.2008 projevila firma STEJSTAV zájem o nevyužitý objekt bývalé prodejny AGROZET na Hůrkách v ulici Leoše Janáčka. Záměrem firmy STEJSTAV, která prodává hlavně stavební materiály, je vybudovat v zakoupeném objektu moderní prodejnu dlažby a obkladů.

Zastupitelé Města Milevska dne 25.6.2008 definitivně schválili změnu územního plánu č.4, podle které se mění určení pozemků ve 12 lokalitách v Milevsku. Přes výhrady některých zastupitelů byla odsouhlasena změna u všech pozemků kromě jednoho: Tyršovo náměstí zůstane parkem a nezmění se na pozemek pro dopravní obslužnost. Naproti tomu louka u prodejny Albert na Píseckém předměstí se na pozemek pro dopravní obslužnost změnila.

Ve čtvrtek 17.4.2008 uspořádal Městský úřad v Domě kultury v Milevsku veřejnou diskusi o využití prostoru autobusového nádraží.

Architekt Jan Hlavín zde prezentoval svůj návrh, podle kterého by na části plochy měla vzniknout dvouposchoďová obchodní budova. V přízemí by měla být prodejna potravin a v patře prostory k pronájmu pro obchody a služby.
Investorem budovy má být firma LÍDL, která nabízí za prodej 5000 m2 pozemku částku 15 mil.Kč.
Nebylo vysvětleno, kam se má přesunout autobusové nádraží, protože na jeho přesun na okraj města zatím nejsou peníze.

Proti přesunu autobusového nádraží předložili občané petici s 2737 podpisy.

Veřejné diskuse se zúčastnilo přes 50 občanů, část z nich se aktivně zapojila do diskuse.
Pan Hejný upozornil, že v Milevsku je nadbytek supermarketů, které sice vytvářejí pracovní místa, ale zároveň likvidují jiná pracovní místa v malých obchodech, takže jejich vliv na zaměstnanost je celkově záporný. Uvedl příklady z Rakouska, kde úřady v centru města neumožnili výstavbu české prodejny s odůvodněním, že musí chránit své domácí podnikatele.
Pan Klika upozornil, že důsledkem akce bude výrazné zvýšení dopravní zátěže v centru města.
Na totéž upozornila i paní Pešičková, které doporučovala pozemky v centru města neprodávat, ale pouze pronajímat.
Pan Kolář kritizoval nekoncepční řešení dopravy v Milevsku, jako příklad uvedl složitý způsob zajíždění k Domu kultury po vybudování prodejny PLUS.
Pan Málek připomněl, ža na pozemku na Píseckém předměstí, kam by se mělo přesunout autobusové nádraží, jsou podzemní inženýrské sítě, které by mohly výstavbu výrazně komplikovat.
Paní Kolářová doporučila, aby se Městský úřad nejprve zabýval otázkou, zda a jak chceme měnit využití prostoru v centru města a podle jejího výsledku případně vypsal architektonickou soutěž.
K zastáncům architektonické soutěže se přihlásil i pan Koliha a několik dalších diskutujících. Vadilo jim, že se předkládá a posuzuje pouze jediná varianta využití tak důležitého prostoru.
Paní Bauerová připomněla, že od doby vybudování autobusového nádraží značně ubylo autobusů a přibylo osobních aut, takže stávající autobusové nádraží je nevyužité a navíc nevzhledné. Proto by nějaké řešení uvítala.
Pan Ondruška připoměl, že firma LÍDL je z minulosti známá neetickým chováním - nepovolené kácení stromů, monitorování zaměstnanců a podobně. Uváděl příklady z historie a varoval před prodejem české půdy Němcům.
Pan Brožák prezentoval statistický rozbor petice podle bydliště signatářů. Uvedl, že významná část z 2737 signatářů (nikoliv však většina) neuvedla čitelné adresu, takže je nelze identifikovat.
Pan Vojtěch Janíček, zástupce firmy LÍDL, uvedl, že narozdíl od mnoha jiných investorů jeho firma je ochotna v Milevsku investovat řádově 120 mil.Kč a přistoupit na architektonické řešení Jana Hlavína. Firma provozuje v ČR 188 prodejen. O jinou lokalitu v Milevsku nemá v současnosti zájem, jsou však ochotni jednat o pronájmu pozemku v centru. Je mu známo, že německá firma Penny Market koupila firmu PLUS, v důsledku čehož budou v Milevsku 2 prodejny Penny Market.

Na připomínky občanů reagoval starosta pan Herout, místostarostové paní Stráská a pan Polanecký a radní pan Kašpar a paní Pučelíková. Starosta pan Herout a část členů rady chce, aby o využití prostoru autobusového nádraží rozhodlo zastupitelstvo. Místostarostka paní Stráská narhuje, aby rozhodli občané v místním referendu.

V závěru starosta pan Herout poděkoval přítomným za aktivní účast v diskusi i v petiční akci, protože považuje za dobré, když se občané zajímají o veřejné záležitosti.

Já děkuji panu starostovi a radním za to, že veřejnou diskusi ke kontroverznímu tématu zorganizovali.
Pavel Bolek