Uživatel: nepřihlášen    přihlásit
[ úvod ]
[ stalo se ]
[ chystá se ]
[ názory ]
[ firmy ]
[ tržiště ]
[ lidé ]
Publikování článků v této rubrice je honorováno. Za obsah publikovaných informací odpovídá jejich autor, nikoliv správce webu.
Děti se učily pracovat s keramikou / 08.12.2004
Mateřské centrum v Táboře, které sdružuje matky na mateřské dovolené s jejich dětmi, o víkendu devatenáctého až dvacátého listopadu připravilo spolu s komunitním centrem Cheiron akci s názvem Víkendová keramika.
V dvouhodinových cyklech mohly zejména předškolní děti vyrábět z keramické hlíny keramické vánoční ozdoby, svícny, lampičky, čerty a Mikuláše dle vlastní fantazie. Předměty, které udivovaly dokazovaly talent a nadšení svých tvůrců, mohou posloužit i jako dárky k Vánocům.
Práci s hlínou si vyzkoušely také děti zdravotně postižené. Lektorka Vladislava Winklerová uvedla, že o tuto akci byl veliký zájem a předpokládá, že této činnosti budou věnovány do vánočních svátků ještě dva víkendy.
Aktivitu maminek podpořil také táborský městský úřad, který přispěl částkou pěti tisíc korun.Komunitní sdružení Cheiron, které Víkendovou keramiku v Děkanské ulici pomáhalo organizovat, se prezentuje dalšími akcemi v adventním čase. Z těch nejzajímavějších lze uvést divadelně-adventní dílnu třetího prosince, o den později “Kurs sebepoznání” nebo koncert meditační hudby Ireny a Vojtěcha Havlových v kostele sv. Jakuba dvanáctého prosince.

autor:Iva Hanzlíková
Iva Hanzlíková           
V Přeštěnici se pořádal hon na lišku / 08.12.2004
Takzvaná Hubertova jízda, kterou zorganizoval Jezdecký klub Přeštěnice, přilákala na čtyřicítku jezdců a kolem dvou set diváků. Atmosféra evokovala filmy o staré dobré Anglii. Jezdci a jejich koně působili vznešeně, jak se patří. “Panákem” na zahřátí však nepohrdli (pouze jezdci).

Takzvaná Hubertova jízda, kterou zorganizoval Jezdecký klub Přeštěnice, přilákala na čtyřicítku jezdců a kolem dvou set diváků. Atmosféra evokovala filmy o staré dobré Anglii. Jezdci a jejich koně působili vznešeně, jak se patří. “Panákem” na zahřátí však nepohrdli (pouze jezdci).

“Abyste se udrželi v sedle!” glosoval situaci jeden z diváků. Hubertova jízda, pořádaná v sobotu šestého listopadu, dostala ryze český punc, aristokratické reminiscence vzaly za své. Mohlo se začít. Někteří diváci se svými videokamerami a fotoaparáty se za jezdci vydali na valníku za traktorem. Ostatní šli po svých. A nebylo čeho litovat! Trasa měla přes čtyřicet překážek, takže o nudě a líném tempu se nedalo vůbec hovořit.

“Abyste se udrželi v sedle!” glosoval situaci jeden z diváků. Hubertova jízda, pořádaná v sobotu šestého listopadu, dostala ryze český punc, aristokratické reminiscence vzaly za své. Mohlo se začít. Někteří diváci se svými videokamerami a fotoaparáty se za jezdci vydali na valníku za traktorem. Ostatní šli po svých. A nebylo čeho litovat! Trasa měla přes čtyřicet překážek, takže o nudě a líném tempu se nedalo vůbec hovořit.

“Abyste se udrželi v sedle!” glosoval situaci jeden z diváků. Hubertova jízda, pořádaná v sobotu šestého listopadu, dostala ryze český punc, aristokratické reminiscence vzaly za své. Mohlo se začít. Někteří diváci se svými videokamerami a fotoaparáty se za jezdci vydali na valníku za traktorem. Ostatní šli po svých. A nebylo čeho litovat! Trasa měla přes čtyřicet překážek, takže o nudě a líném tempu se nedalo vůbec hovořit.

Příjemnou atmosféru celého dne poněkud zkalila nehoda – mladá milevská jezdkyně Barbora Kuntová nešťastně spadla s koně. Paní doktorka Bolková zjistila, že kromě vykloubeného prstu má děvče možná otřes mozku, a tak zajistila převoz do nemocnice. I přes tuto nešťastnou příhodu lze říct, že letošní Hubertova jízda se vydařila.

Sobotní den zakončil Koňský bál. Já jsem tam nebyla, ale podle toho, co jsem slyšela, to tam stálo za to. Za rok nashledanou!

autor:Iva Hanzlíková
Iva Hanzlíková           
Den bez aut se v Milevsku nesetkal s větší publicitou / 08.12.2004
Již posedmé vyhlásilo ekologické sdružení Děti Země pátek pátého listopadu Dnem bez aut. Akce byla již několik týdnů dopředu poměrně pečlivě propagována, podpořil ji ministr Kužvart, mluvilo se o ní v televizi, v rádiu, psalo v tisku. Upřímně řečeno – podobné záležitosti (různé Dny bez cigaret apod.) slouží většině sdělovacích prostředků hlavně coby vhodný “příspěvek do vysílání.” Alespoň částečně se tím vyřeší problém obsahové skladby, ve které převažují pochmurné zprávy z politiky nebo oblasti kriminálních živlů. Realita potom bývá daleko prozaičtější.

Zajímalo mě, s jakým ohlasem se kampaň Den bez aut setkala v Milevsku, a mohu říct, že jsem tak činila s vědomím, že bohulibé úmysly překryje realita poněkud prozaičtější.

Na referátu životního prostředí mi řekli, že jim nedošly žádné materiály, ale o akci samozřejmě slyšeli. (Kolem dvanácté hodiny polední však ještě věřili, že “něco dojde poštou.)

Zkusila jsem to u pana Koreckého, který šéfuje místnímu Svazu ochránců přírody. “Na propagaci takové akce je nás, ochránců, v Milevsku málo. Ta myšlenka se mi líbí, ale opravdu není v našich silách, abychom se do toho mohli pustit.”

Dobrá. Po pravdě řečeno jsem jiné odpovědi nečekala. A nemíním to jako kritiku referátu životního prostředí, ani ochránců. Kdybych byla na jejich místě, asi bych se taky starala o jiné (z věcné stránky a krátkodobého hlediska důležitější) věci. Tím ovšem nechci shodit smysl celé akce, se kterou Děti Země přišly. Vážím si jí jako čehokoliv jiného, co svědčí o aktivním zájmu o životní prostředí a prostředí člověka vůbec. Přinejmenším to svědčí o tom, že meta zralé občanské společnosti pro nás není zase tak vzdálená, jak by se zdálo z tónu skeptických pivních i seriózních komentářů.

autor:Iva Hanzlíková
Iva Hanzlíková           
Starostka uvažovala o svobodě člověka / 08.12.2004
Oslava Dne vzniku samostatného Československa 28. října proběhla letos za účasti hostů z Francie - starostů a školských pracovníků z bretaňského kantonu Guichen, jejichž návštěvu zaštítila Evropská unie. V Domě kultury večer někteří z nich vystoupili s vlastním projevem, v němž zdůraznili především důležitost spolupráce mezi evropskými regiony.
Oslava Dne vzniku samostatného Československa 28. října proběhla letos za účasti hostů z Francie - starostů a školských pracovníků z bretaňského kantonu Guichen, jejichž návštěvu zaštítila Evropská unie. V Domě kultury večer někteří z nich vystoupili s vlastním projevem, v němž zdůraznili především důležitost spolupráce mezi evropskými regiony.

autor:Iva Hanzlíková
Iva Hanzlíková           
Petrovický kostel má opravenou věž / 08.12.2004
Kostel sv. Petra a Pavla v Petrovicích po úspěšné říjnové kolaudaci může pochlubit nově opravenou věží, do které byl uložen Památečný list, obsahující historická data o této památce (postavené roku 1270). Podle starostky Obecního úřadu v Petrovicích Marie Křížové byla oprava provedena ke spokojenosti všech.

“Během kolaudace se tu sešly všechny zainteresované subjekty, mimo jiných také zástupci církve a kulturního referátu. Nyní připravujeme druhou etapu úprav kostela, při které má dojít k rekonstrukci krovů, stropu a nosných konstrukcí, které jsou v dezolátním stavu, takže můžeme mluvit i o nebezpečí úrazu v případě, kdy by byl objekt nechán napospas času. Památkáři vnímají opravu jako velice nutnou,” řekla.

Obec Petrovice, ačkoliv není majitelem objektu, považuje kostel za dominantu obce, a proto vyčlenila prostředky na finanční projekt. Podporu mu vyjádřil Referát kultury Okresního úřadu v Příbrami.

Starostka počítá s tím, že další rekonstrukce si vyžádají přibližně dvakrát tak vyšší částku, než byla vyčleněna na opravu věže, tj. kolem čtyř milionů korun. Do sbírky se však mohou zapojit všichni občané, kterým budoucnost petrovického kostela leží na srdci. Finanční částky lze odevzdávat na obecním úřadě nebo přímo v kostele.

autor:Iva Hanzlíková
Iva Hanzlíková           
Do Sudoměřic se slétli draci / 08.12.2004
Už potřetí uspořádalo občanské sdružení Tatrmani ze Sudoměřic u Bechyně v sobotu 30. října drakyádu. O trofej s názvem Černý pohár se tu ucházelo osmnáct soutěžících z různých koutů republiky.
Už potřetí uspořádalo občanské sdružení Tatrmani ze Sudoměřic u Bechyně v sobotu 30. října drakyádu. O trofej s názvem Černý pohár se tu ucházelo osmnáct soutěžících z různých koutů republiky.
Iva Hanzlíková           
Jednou za život / 08.12.2004
Znáte buchtu štěstí neboli Vatikánský sladký chléb?
Pokud ne, možná je jen otázkou času, kdy vám váš známý daruje misku těsta, které budete dle přesných pravidel míchat a přidávat ingredience, pak hmotu rozdělíte na čtyři díly, z jedné upečete buchtu a další tři rozdáte spolu s receptem lidem, které máte rádi. Recept říká, že Vatikánský chléb se peče jednou za život a přináší štěstí celé rodině.

My jsme doma chléb pekli. Zprvu budil spíš rozpaky (těsto se nechává stát v pokojové teplotě deset dní a voní jako zkažené víno), ale nakonec chutnal všem. Kousek dostal i pes, aby ho nepřejelo auto.

Celé mystérium kolem buchty z nejmenšího státu světa mi připomíná hry, které jsme hrály jako děti. Dostaly jsme papír s nějakými moudry, musely ho aspoň desetkrát opsat a rozšiřovat dál. Velice zajímavé téma pro studium komunikace!

Nevím přesně proč, ale způsob, jakým se šíří informace kolem “buchty štěstí”, je mi docela sympatický. Už proto, že výsledkem je něco konkrétního (a dobrého). Líbí se mi i věta: Rozdejte těm, koho máte rádi.

Líbí se mi, že doba přípravy je podobná jakémusi tajemnému rituálu, a že to, jakou cestou vzniká, zvláštním způsobem stmeluje lidi z blízkého i širšího okolí. Líbí se mi, že buchta se peče a jí jednou za život. Nevím jak vy, ale já věřím, že štěstí mi přinese…

autor:Iva Hanzlíková
Iva Hanzlíková           
    1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44    
[ nezávislý internetový zpravodaj vydává Kompas Milevsko s.r.o. odpovědný redaktor Ing. Pavel Bolek -pbo- © 1998, 2002, 2007 ]