Uživatel: nepřihlášen    přihlásit
[ úvod ]
[ stalo se ]
[ chystá se ]
[ názory ]
[ firmy ]
[ tržiště ]
[ lidé ]
Publikování článků v této rubrice je honorováno. Za obsah publikovaných informací odpovídá jejich autor, nikoliv správce webu.
V boji s odpadky / 12.05.2004
Do boje za udržovanou a čistou přírodu v našem okolí se v pondělí 10.května vydaly dvě třídy z Gymnázia v Milevsku.
Samotný nápad jít sbírat odpadky se zrodil v hlavě jednoho studenta třetího ročníku, který propásl oficiální den, kdy se sbírat nepořádek snaží mnoho lidí ze širokého okolí, tzv. Den země, který byl 24. dubna. Chtěl si tedy tento den vynahradit, což se mu nakonec s pomocí ředitele gymnázia Evžena Jirouška a s pracovníky města Milevska povedlo (město poskytlo pytle na odpadky a zajistilo přepravu) .
Studenti se rozdělili do čtyř skupin a každá byla dovezena na určité místo, kde měla zahájit svoji aktivitu. Jedna "tlupa" zamířila na Pytlák, další skupinka studentů si vzala na starost oblast kolem skládky směrem na Kovářov. Oblast Spálená (směr Zbelítov) také byla očištěna od odpadků, a nezapomnělo se ani na Hajdu (směr Bernartice).
Celá akce začala někdy kolem čtvrt na devět ráno.Všichni se tedy snažili sebrat co nejvíce odpadků. Plné pytle pak z lesů a okrajů vozovky odváželi pracovníci města. Zpátky k budově gymnázia se všichni vrátili v půl dvanácté dopoledne a podle ohlasů studentů určitě nebyla jejich vyvinutá aktivita marná. Mnozí se při očišťování krajiny také pobavili a byl to zase trochu jinak strávený školní den.

autor:Petra Pšeničná
Petra Pšeničná           
Cesta domů - tu chce znovu najít Pavel Hejhal z Milevska / 08.05.2004
Narodil se v září 1983 v Písku v České republice. Dosavadní život prožil v menším městě v jižních Čechách v Milevsku.
Po základní škole začal studovat na Střední průmyslové škole obor nábytkářství ve Volyni.
Byl dobrým studentem až do 15. prosince 2002, kdy měl autonehodu, při které si poranil krční páteř. Od té doby je kvadruplegik, což znamená, že je ochrnutý na horní i dolní končetiny. Dále je upoután na plicní ventilátor, který mu pomáhá dýchat.
V srpnu 2003 ho napadlo zkusit malovat ústy. Po půlročním zkoušení začala vznikat jeho první tématicky ucelená kolekce Květiny. A na stránkách www.pavelhejhal.com se můžete podívat, jak mu to šlo.
Je to mladý muž z našeho města, který měl vážnou autonehodu, která dočista změnila jeho dosavadní život. Jeho snem a snem jeho rodiny je, aby se co nejdříve vrátil zpět domů, ale v tom mu brání hned několik věcí, které jsou spojeny hlavně s nedostatkem financí.

Proto se studenti Gymnázia Milevsko ve spolupráci s organizací ADRA rozhodli uspořádat veřejnou sbírku.
Tato sbírka se uskutečnila v pátek 29.4. 2005 v milevských ulicích a bylo vybráno neskutečných 29 361Kč.
Během celého května pak budou pokladničky umístěny na různých místech.
č. ú. 211 211 211 / 0300; variabilní symbol 999
ADRA, Klikatá 90c, 158 00 Praha 5, tel.: 257 090 641
adra@adra.cz, www.adra.cz

autor:Zdena Kučerová
Zdena Kučerová           
Hasiči soutěžili / 08.05.2004
V sobotu 8. května se nedaleko Milevska sjelo celkem šestnáct týmů dobrovolných hasičů z okolí Milevska. V jednu hodinu odpoledne tak ve Vášově mlýně začala soutěž sborů ve štafetě a útoku. Celé akce se tedy zúčastnili hasiči Něžovic, Pechovy Lhoty, Hrejkovic (odtud byly dva týmy), Dmýštic, Níkovic, Velké, Milevska, Oseku, Přeborova a Zbelítova. Nově se do soutěže navíc zapojily ženy z Pechovy Lhoty a Přeborova, které však měly trochu zmírněné podmínky. Nechyběly ani děti ze Zbelítova a Přeborova a také tu byli senioři z Přeborova.
Jednotlivé týmy si vylosovaly pořadové číslo a mohlo se začít. Při štafetě museli soutěžící nejdříve přeskočit překážku, pak se co nejrychleji dostat přes vysokou barikádu, přenést hasičský přístroj z jednoho místa na druhé aniž by spadl a pak s hadicemi přeběhnout úzkou lávku. Samozřejmě se hodnotil čas za všechny tyto disciplíny, při nichž se vystřídal každý člen sboru.
Disciplína útok byla také velice zajímavá. Po hvizdu píšťaly se hasiči vydali na záchrannou akci. Nejdříve museli do svých hadic nahnat vodu a doběhnout ke vzdálenému terči, kde se pak strefovali proudem vody do středu. Kdo mířil přesně, brzy se dočkal oranžového kelímku, který se ukázal při splnění úkolu.
Obě disciplíny doprovázela řada vtipných i kuriózních situací, tudíž se diváci nenudili a atmosféra byla velice příjemná. Fandilo se, tleskalo apod. Během odpoledne se prodávalo také občerstvení a pití. Na závěr soutěže ještě všechny přítomné trochu zkropil déšť, ale pak již nic nebránilo vyhlášení výsledků.
Nakonec tedy po urputném boji třetí místo získal Přeborov, druhý skončil sbor dobrovolných hasičů z Milevska a první místo obsadili hasiči z Pechovy Lhoty. Ti spolu s Milevskem a seniory (byli jediní) postupují do okresního kola. V družstvech žen zvítězili požárnice z Přeborova.

autor:Petra Pšeničná
Petra Pšeničná           
Tenisová exhibice v Kovářově / 03.05.2004
Neděle 2. května patřila v Kovářově sportu. Do tělocvičny základní školy v Kovářově zavítaly legendy stolního tenisu v České republice - Milan Orlowski z Prahy (trojnásobný mistr Evropy) a Jindřich Panský z Plzně (dvojnásobný městr světa). Tito dva ping-pongoví velikáni zářili v tomto sportu především v osmdesátých a devadesátých letech. Tuto akci pořádal TTC Kovářov ve spolupráci s Obecním úřadem Kovářov.
Setkání zahájil v pět hodin odpoledne starosta Kovářova Pavel Hroch předáním upomínkových předmětů této slavné návštěvě. Pak se již přešlo k samotnému sportování. Kovářovští hráči stolního tenisu se rozhodli, že si s mistry změří své síly, a tak v prvním zápasu proti Michalu Orlowskému nastoupil Michal Špeta. Ten po statečném boji prohrál ve dvou setech 5:11 a ve třetím 4:11. Tato prohra však nevzala odvahu další kovářovské reprezentantce Radce Svobodové, která si tentokrát zahrála proti Jindřichu Panskému. V prvním setu byla poražena 11:4, ve druhém 11:3 a ve třetím 11:4. Následovalo utkání ve čtyřhře. Orlowski s Panským proti střídající se Věře Čížkové, Lídii Špetové a Radce Šejbové. I v této hře utrpěli kovářovští porážku, a to v prvním setu 5:11, ve dvou dalších 7:11.
Nakonec přišla na řadu již samotná exhibice. Jindřich Panský a Milan Orlowski se nejprve pořádně rozcvičili, ovšem pro laiky i ta rozcvička již byla ping-pongovým zážitkem, ovšem skutečné "parádičky" stolního tenisu teprve následovaly. Hrálo se s miniaturní pálkou, s obří pálkou, s dvěma i třemi míčky apod. Potom si Milan Orlowski vyměnil pálku za botu, za pánvičku nebo za prkýnko na maso. Když už jednoho z hráčů nebavilo neustálé poskakování kolem stolu, posadil se v klidu na židli a hrál dál. Ale ani to sezení mu po chvíli nestačilo, takže se uchýlil k nejpohodlnější variantě - ke hře v leže. Všichni diváci byli těmito neobvyklými variacemi velice pobaveni a snad nikdo nelitoval trochu netradičně stráveného nedělního odpoledne.
Po skončení přehlídky ping-pongového umění jsem ještě chvíli zdržela Jindřicha Panského a položila jsem mu několik málo otázek:
Kdy jste vůbec poprvé držel v ruce ping-pongovou pálku?
To už je hodně dávno. S tímto sportem jsem začal, když mi bylo devět let. Nejdříve jsem hrál v Plzni, v patnácti jsem se dostal do Prahy do střediska vrcholového sportu a od té doby hraju skoro denně.

Profesionálně se tedy věnujete stolnímu tenisu od kdy?
Asi od sedmnácti.

Vedli Vás k ping-pongu rodiče nebo jste začal hrát z vlastní iniciativity?
Přišlo to náhodou. Já jsem nejdřív začal hrát fotbal, ale pak mi zdravotní stav nedovolil pokračovat, protože mám astma a nemohl jsem běhat. Rozhodl jsem se tedy, že zvolím sport s menší zátěží, i když nevím, jestli je to tak úplně pravda, že je stolní tenis méně náročnější.

Jak dlouho už pořádáte tyto exhibice?
Exhibici hrajeme zhruba už dvanáct let. Tenkrát jsem dostali jen takový nápad a postupně jsme naši myšlenku zdokonalovali, až do téhle podoby.

Jak byste zhodnotil Vaše dnešní soupeře z Kovářova?
Určitě ostudu neudělali, byli zdatní soupeři. Já ale myslím, že šlo hlavně o to pobavit diváky, nešlo o žádné výsledky.

Nemáte někdy chuť vrátit se zpátky k profesionálnímu ping-pongu?
Copak chuť, ta by možná byla, ale já myslím, že už to nejde. Ta naše doba už je pryč a teď se hlavně snažíme bavit lidi a zahrát si pro zdraví a pro zábavu.

autor:Petra Pšeničná
Petra Pšeničná           
Motorkáři se sjeli na Skalce / 03.05.2004
V sobotu 25. dubna se konalo zahájení motorkářské sezóny na čerpací stanici Benzina a.s. Příbram - Skalka. Ani špatné počasí neodradilo milovníky motorek, aby vyndali své stroje a vyrazili na cesty. Sjelo se zde na 400 motorek všech druhů a značek z celé České republiky. Pro návštěvníky zde byl připraven bohatý program a soutěže o lákavé ceny. Už od rána se grilovalo prase, proudem zde teklo pivo a ani kuchaři se nezastavili. Podával se guláš, jitrnice, jelita a bohatě obložené salámové i sýrové mísy. Vše, kromě tvrdého alkoholu, tu bylo zdarma.
Probíhala zde soutiž o nejkuriosněji oblečeného motorkáře, přebor v páce a samozřejmě byl vyhlášen a odměněn majitel nejhezčí motorky. V průběhu celého dne se zde vystřídalo několik hudebních skupin. Dopoledne si návštěvníci mohli poslechnout mentálně postižené hudebníky ze skupiny Vega. Dále tu byli k vidění Spejbls Helprs, Vítkovo kvarteto a celý den famózně zakončili Tři sestry.

autor:Jana Hovorková
Jana Hovorková           
Česká republika v Evropské unii / 03.05.2004
1. května 2004 jsme oficiálně vstoupili do Evropské unie. Každému z nás určitě vyplanula na mysl nejedna otázka na toto téma. Hlavní otázkou asi bylo, jestli nám členství v EU přinese nějaké výhody, nebo jestli budeme mít víc peněz, jestli se domluvíme česky a nakonec taky jestli budeme mít někdy eura.
Možná bych měla začít u těch výhod. Každý asi ví, že jako členové EU budeme moci volně jezdit do zahraničí, nebo v zahraničí pracovat či studovat (z velké části odpadne vyřizování víz a nejrůznějších povolení). Pro mě osobně je asi nejzajímavější ta z posledních výhod. Studovat v zahraničí. Ale co doopravdy rozhoduje o tom, zda budou studenti moci studovat v jiné členské zemi? Existují v podstatě 2 limity: vědomosti studentů a jejich finanční situace. Zvláště finance jsou pro studenta nelehkou záležitostí. V současnosti dostává každý student při cestě do zemí EU v průměru 450 eur (asi 13,5 tis. Kč) na měsíc v případě, že dostane stipendium. Školné, platí-li se na vybrané škole, student neplatí. Evropská komise platí 70 eur, zbytek dodává Ministerstvo školství a tělovýchovy ČR. Jenže student bez stipendia bude mít studium v zahraničí mnohem těžší. Například rok na střední škole ve státech EU stojí od 130 000 do 220 000 Kč. Na vysoké zaplatíte za stejné období až o třetinu více. Nemalé výdaje čekají české studenty i při hrazení ubytování, stravy, dopravy, ale i při koupi školních pomůcek a skript. Nejlevnější ubytování totiž neznamená nutně nejlepší. Když šetříte, připravujete se často o sounáležitost s komunitou rodilých mluvčích, jež si za kolej raději připlácí. Možná vás napadne, při tak velkých výdajích, sehnat si ve vybrané zemi nějakou brigádu. Ale výdaje na studium neuhradíte z výdělků z brigád, protože své pracovní trhy nám zatím otevřou jen Irsko, Velká Británie a všechny "nové země". Proto by si čeští studenti než začnou vůbec pracovat, měli zjistit, zda vůbec mohou. Hrozilo by jim totiž okamžité vyhoštění. Taky by nebylo na škodu zjistit si na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR nebo přímo v Centru pro studium vysokého školství v Praze, zda a za jakých podmínek bude absolventský diplom uznáván v Česku.
Starší nebo méně vzdělaní lidé se zase obávají, jestli jim v EU bude stačit jejich rodný jazyk, nebo jestli angličtina a francouzština vytlačí češtinu. Obavy jsou prý zbytečné, čeština se stane jedním z oficiálních jazyků společenství. Se všemi institucemi společenství mají právo jednat, dorozumívat se či stěžovat si na jejich chod v rodném jazyce, oslovené úřady jim v něm odpoví. A čím budeme platit jako členové EU? K zavedení eura u nás dojde prý až tak za šest let, protože ČR na novou měnu není zdaleka ekonomicky připravena. O případné výměně korun za eura rozhodnou občané v referendu. Každý, kdo má zájem vlastnit bankovní účet v eurech, už nyní, ale může. Používá se sedm druhů bankovek v hodně 5, 10, 20, 50, 100, 200, 500 eur a 8 druhů mincí 1, 2, 5, 10, 20, 50 centů a 1 a 2 eura. Zavedení eura má zjednodušit fungování společného trhu a občanům společenství přináší i další podstatnou výhodu - při cestě do jiného členského státu nemusí řešit výměnu peněz.
Závěrem je snad třeba jen dodat, že jako každá mince má dvě strany, tak i vstup České republiky do EU má své výhody i nevýhody. Jde jen o to, co bude převažovat. Myslím, že všichni doufáme v to, že členství ve společenství nám přinese více pozitiv než negativ.

autor:Kučerová Zdeňka
Zdena Kučerová           
Čarodějnice rejdily v Kovářově / 02.05.2004
Tradiční pálení čarodějnic 30. dubna pojali v Kovářově trochu jinak. Kulturní klub Kovářov si na toto páteční odpoledne připravil pro děti zajímavý program. Kdo se chtěl zúčastnit sletu čarodějnic, musel však přijít také oblečen jako pravá čarodějnice. Příležitost zkusit si na vlastní kůži být touto pohádkovou postavou si nenechala ujít většina malých i starších školáků. V šest hodin se všichni sešli na kopci Lipný, a mohlo se začít. Pro soutěžící byly připraveny celkem čtyři zapeklité disciplíny. První a snad nejoblíbenější soutěží bylo házení slizkými kuličkami (v dětském slangu tzv. fujtajbly) na terč v podobě hlavy čarodějnice. Vyhrál ten, kdo nasbíral nejvíc bodů. Dalším úkolem byl čarodějnický nákup. Čarodějnice musela na koštěti doletět ke koši se spoustou věcí a najít tam postupně tři rohlíky a tři housky a doletět s nimi zpátky domů. Opět se stal vítězem ten, kdo nakoupil nejrychleji.
K třetí disciplíně přistupovaly děti se značným odporem. Soutěžilo se v tom, kdo jako první vytáhne ze zavařovací sklenice tři zlaté peníze. Ovšem nebylo to tak jednoduché. V každé sklenici totiž bylo ještě spousta různých předmětů a slizká voda. Ponořit do neznáma ruku již chtělo značný kus odvahy. V poslední části soutěže se prověřovala fyzická zdatnost všech přítomných při slalomu mezi kužely. Opět samozřejmě na koštěti. Za každou splněnou disciplínu byly děti odměněny bonbónem a dostaly razítko na ruku. Všichni soutěžící se do všech úkolů hrnuli s nadšením a vypadali velice spokojeně. Po vyhlášení vítězů a předání cen byla zapálena hranice a zbytek večera všichni strávili u ohně tak, jako každý rok.

autor:Petra Pšeničná
Petra Pšeničná           
    1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44    
[ nezávislý internetový zpravodaj vydává Kompas Milevsko s.r.o. odpovědný redaktor Ing. Pavel Bolek -pbo- © 1998, 2002, 2007 ]