Uživatel: nepřihlášen    přihlásit
[ úvod ]
[ stalo se ]
[ chystá se ]
[ názory ]
[ firmy ]
[ tržiště ]
[ lidé ]
Publikování článků v této rubrice je honorováno. Za obsah publikovaných informací odpovídá jejich autor, nikoliv správce webu.
Umělecký Internet / 31.05.2004
Rozhovor s výtvarníkem Josefem Šindelářem

S pracemi Josefa Šindeláře alias Šindyho jste se mohli už dříve seznámit v milevské kavárně Luna. Nedávno mladý umělec uspořádal výstavu v Bažantnici. Kreslí od patnácti let, výtvarné vzdělání nemá. Na studium architektury se nedostal, jak říká, kvůli matematice. Jeho malby mají výtvarně nejblíže k surrealismu; Šindy obdivuje Salvadora Dalího nebo Hieronyma Bosche.

Jak tvůj obraz vzniká, kde bereš nápady?

Mám pro své výtvarné nápady takové zvláštní přirovnání. Je to něco jako “umělecký Internet”. Představuji si, že mám v hlavě modem a obrázky si stahuji ze sítě.

Ve většině případů maluji tak, že si připravím čisté plátnu, podívám se, jaké mám barvy, chvílí - nebo také pár hodin - přemýšlím a pak se na to vrhnu. Občas celý obraz během tvorby několikrát přemaluji.

Měl jsi kromě Bažantnice ještě nějakou samostatnou výstavu?

Samostatnou ne. Vystavoval jsem v Písku ještě s několika dalšími autory, třikrát jsem se zúčastnil výstavy Výtvarníci Milevska a okolí.

Jak se tvoje obrazy dostaly do kavárny Luna?

Připadalo mi, že jsou tam ty stěny nějaké holé. Samozřejmě mě napadlo, že by se tam výborně hodily moje obrazy. Domluvil jsem se s majitelem, panem Kortanem, že je tam na nějaký čas vystavím. Ale byl jsem líný je potom odvézt, a pan Kortan nakonec řekl, že si to tam bez nich už nedokáže představit, a koupil je.

Prý se zabýváš i výrobou předmětů z kůže.

Dělám dřevěné náramky kombinované s kůží, různé přívěsky a podobně. Každý kus je originál.

Kromě výtvarných ambicí máš i vřelý vztah k hudbě...

Hrával jsem v Praze s punk-rockovou kapelou, v současné době zakládám s kamarády kapelu tady.

Chtěl bys prorazit do takzvaných vyšších kruhů, tedy coby výtvarník?
To bych chtěl, ale musím sebekriticky přiznat, že pro to zase tolik nedělám. Mám v Praze známého malíře a vím, že mladý umělec to má dost těžké, pokud nemá známosti a podobně.

Jak lidé na tvé obrazy reagují?

Reakce jsou různé a někdy dost překvapující. Když jsem vystavoval v Bažantnici, šel kolem starší pán a povídá:”Mně z těch vašich obrazů jde hlava kolem. Kdyby vás viděl Mánes!”

Jinak se domnívám, že mé obrazy nejsou negativní ani pozitivní. Důležité je, aby obsahovaly náboj, nějaké pnutí. Něco, čím vás upoutají.

autor:Iva Hanzlíková
Iva Hanzlíková           
Výtvarníci Milevska a okolí v Domě kultury / 31.05.2004
Výtvarníci Milevska a okolí v Domě kultury
Vernisáží byl devátého září zahájen 11. ročník výstavy Výtvarníci Milevska a okolí.
Na výstavě převažují obrazy, ale objevují se i dřevěné hračky či keramika. Celkem zde vystavuje čtyřiadvacet výtvarníků, například Šárka Brázdová, Jan Havlín, Svatopluk Vaněček nebo Jiří Mykl.

Podle pracovnice milevského Domu kultury paní Tupé však účast návštěvníků není nikterak slavná.
“Čekala jsem mnohonásobně větší zájem,” přiznává.

autor:Iva Hanzlíková
Iva Hanzlíková           
Hostili jsme Švýcary / 30.05.2004
Milevsko přivítalo ve čtvrtek 20. května 13 občanů švýcarského městečka Münchenbuchsee. Tato návštěva se konala v rámci výměnného pobytu mezi oběma partnerskými městy. Družba s městečkem Münchenbuchsee trvá již 10 let, 5 let se jezdí ještě zvlášť navštěvovat také členové strany sociální demokracie. Minulý rok strávila ve Švýcarsku několik dní skupinka lidí z Milevska a Hrejkovic. Letos se role hostitelských rolí obrátila. Malý autobus s návštěvníky dorazil do Milevska po osmé hodině večerní. Následovalo malé neoficiální uvítání, a pak se všichni rozjeli do rodin na večeři. Program na dva dny byl skutečně nabitý. Na pátek byl naplánovaný výlet do Českého Krumlova, kde švýcarští přátelé navštívili barokní divadlo, které nedávno prošlo rekonstrukcí, prošli se po městě a byl pro ně připraven piknik v prostorách zoologické zahrady v Hluboké nad Vltavou, kam se autobus přesunul kolem poledne. Poslední zastávkou tohoto dne byl pivovar v Protivíně, kde nechyběla ani malá ochutnávka. Páteční den byl zakončen oficiální večeří v restauraci Froll v Milevsku, které se zúčastnili také členové městské rady. V neděli se všichni vydali na prohlídku Písku. Navštívili také tamní elektrárnu a muzeum. Odpoledne pak došlo také na procházku Milevskem. Poté se všichni shromáždili u stromu, který Milevsku město Münchenbuchsee darovalo. Hosté si nenechali ujít židovskou Synagogu ani dům s pečovatelskou službou. Na závěr celého dvoudenního pobytu byl uspořádán společenský večer v Domě kultury v Milevsku. Celou atmosféru zpříjemňovala také živá hudba, a jinak se povídalo a jedlo. Každý host obdržel ještě malý dárek a kolem půlnoci se všichni rozjeli zpátky do hostitelských rodin. Loučení následovalo až v neděli ráno. Po půl osmé se tedy vzácná návštěva vydala zpátky do své země. Města si však dohodla, že pokud to bude možné, budou se takto navštěvovat každé dva roky.

autor:Petra Pšeničná
Petra Pšeničná           
Bude česká historie zastavěna supermarkety? / 26.05.2004
Na Táborsku se plánuje stavba další prodejny jednoho z obchodních řetězců. Má se uskutečnit o prázdninách tohoto roku. Avšak více než šestihektarovou plochu si nejdříve začali prověřovat archeologové, neboť v blízkém sousedství se nachází místo, kde před časem odkryli 833 pravěkých objektů. Toto místo je v blískosti zaniklého Sezimova Ústí, kde je nejstarší osídlení doloženo již ze 13.století. Lze tedy předpokládat, že archeologové zde naleznou další utajené předměty po našich předcích. Zpracovali mapu míst pozitivních nálezů a uzavřeli tak první etapu průzkumu. Během druhé etapy se výzkumníci zaměřili na několik míst, podle nich zpracovali jejich údaje a samozřejmě je i zdokumentovali. Identifikovali 20 historických objektů různého druhu, nejčastěji však kruhové nebo oválné jámy zahloubené do podloží. Archeologové si jsou téměř jisti, že je toto místo určitě obohatí o další zajímavé nálezy či dokonce o nové zkušenosti.

autor:Eliška Koderová
Eliška Koderová           
První kroky v EU / 26.05.2004
Evropská Unie nám přináší mnoho nových příležitostí včetně většího turisckého ruchu v našich městech. Zejména pak ve městech Jihočeského kraje. Ne nadarmo se říká, že právě Jižní Čechy jsou nejkrásnější částí naší země. Otevření hranic je dobré znamení už proto, že naši podnikatelé si uvědomují výhodnost nového odvětví - cestovního ruchu. Nejen, že tato šance otvírá dveře mnohým nezaměstnaným, ale také je vchodem nových počátků a nápadů a může se zde angažovat velká většina studentů. A to se netýká jen studování v zahraničí. Ještě donedávna znali zahrniční hosté snad jen Prahu, Brno a možná i jiná větší města. Naštěstí teď přenesli svůj zájem i k nám, chtějí poznat převážně naše jihočeská a nesporně mnohem malebnější města. Proto není divu, že se všude z ničeho nic začaly stavět nové turistické stezky a množství propagačních upoutávek prudce stoupá. Konal se zde 1.ročník mezinárodní soutěže v prohlídce propagačních materiálů krajů a regionů. Tato bezpochyby zajímavá soutěž nese jméno "EuroRegionPropag". Přihlášen byl Písek i Tábor. Porota posuzovala více než 440 těchto materiálů v 6 kategoriích, 30 souborů tiskovin z ČR i z okolních zemí. A proto zrášlujme tváře našich měst, je to pro naše dobro!

autor:Eliška Koderová
Eliška Koderová           
Písečtí pištci / 16.05.2004
Milevské muzeum a Řeholní dům Premonstrátů v Milevsku
pořádají u příležitosti Mezinárodního dne muzeí
a v předvečer poutě v bazilice Navštívení Panny Marie
Koncert dětského flétnového souboru Písečtí pištci
s programem od gotiky po současnost.
Vedoucími souboru jsou Rudolf Přib a Jitka Přibová.
Večerní prohlídka Milevského muzea
Večerní prohlídka baziliky
Premiéra slavnostního osvícení baziliky


Neděle 30. května 2004 od 20 hodin - Vstup volný

autor:Veronika Maierová
Veronika Maierová           
Maturita je tady / 14.05.2004
V dubnu proběhly přijímací zkoušky na střední školy a hned v následujících dvou měsících, v květnu a v červnu, se maturanti pečlivě připravují na maturitu a následně možná i na vysokou školu. Když se to vezme kolem a kolem, tak je to vlastně podobné. Až na to, že maturantům jde asi určitě o víc. Kromě toho dělají zkoušky z více předmětů než jen z češtiny, matematiky a všeobecných znalostí než studenti základních škol, kteří jdou na střední školy. Rozhodně musím dodat, že maturita je taky mnohem náročnější. Ale co se týče stresu a obav, tak jsou možná na tom stejně, jak studenti základních škol, tak maturanti.
Každý student gymnázia maturuje ze čtyř předmětů. Z češtiny, jazyku a zbylé dva předměty si volí. Může však maturovat i z více předmětů. Na jiných školách, které jsou soustředěny už na určitý obor, je tomu samozřejmě jinak.
Mě maturita čeká až za tři roky, ale proč se nad tím nezamyslet už teď? Je jasné, že každého studenta střední školy čeká za určitou dobu to samé. Když trochu předběhnu a řeknu, že úspěšně složím maturitu, co dál? Prakticky máme dvě možnosti: jít rovnou pracovat nebo studovat dále na vysoké škole nebo na vyšší odborné škole. Je na každém, jak se rozhodne, ale valná většina se snaží studovat dál. Tím se pro nás vlastně objevuje další, vlastně už třetí dá se říct, životní zkouška. První byla při přijímacích zkouškách na střední školu, druhou je maturita a případně tou třetí je přijímací řízení na vysokou školu. Tak opět začíná každoroční boj desetitisíců mladých lidí o studium na kapacitně omezených vysokých školách. Hlásí se totiž nejen maturanti, ale i starší uchazeči. Každý si určitě přeje dostat se na VŠ, protože ten, kdo má titul, mnohem lépe hledá práci a má více příležitostí na lepší uplatnění než středoškoláci.
Největším omezením, které studenta čeká je počet volných míst na dané vysoké škole. Vysoká škola není nafukovací, aby přijala desetitisíce studentů. Poptávka po studiu je stále vysoká a počet uchazečů převyšuje možnosti škol. Kde jsou větší šance na přijetí? Nabito je především na humanitních oborech, jako jsou práva, psychologie či sociologie, kde řeknou "ne" 60 až 80 procentům uchazečů. Snadné ale není dostat se ani na medicínu nebo na ekonomii. Naopak daleko větší možnost na přijetí je na oborech přírodovědných, kam se dostane asi polovina, a technických, kde uspěje 80 až 90 procent zájemců.
Jak se na přijímačky na vysokou školu co nejlépe připravit? Rozhodně nestačí zvládnout učivo střední školy a maturitu. U zkoušek na VŠ je nutné nabídnout víc: prokázat hlubší znalosti a opravdový zájem o vybraný obor. Kdo nechce výsledek zkoušek ponechat náhodě, může zkusit některý z přípravných kursů, které organizují buď samotné vysoké školy, anebo specializované vzdělávací agentury. Ceny kursů se přitom pohybují od několika stovek korun až po dva či čtyři tisíce korun podle délky trvání a počtu lekcí. Během přípravných kursů, které organizují vysoké školy, uchazeči s vyučujícími proberou látku ke zkouškám, ale také se dozvědí, jaké požadavky vysoké školy nejspíše budou mít. Lektory jsou totiž přímo pedagogové daných fakult vysokých škol, takže mají s přijímacími pohovory a požadavky zkušenost. Kursy, kde se dá také připravit na zkoušky nabízejí už zmíněné vzdělávací agentury. Účastníci kursů nejen proberou témata, která se u zkoušek objeví, ale mohou si často také "nanečisto" pohovory vyzkoušet. Vyplňují přitom zpravidla znění testů, které byly zadávány v předchozích letech. A lektoři s nimi jejich testy na místě opraví a vysvětlí jim, v čem chybovali.
Závěrem snad jen dodat, že je mnoho možností a způsobů, jak se připravit na přijímací zkoušky na vysokou školu. Jde o to si jen vybrat, jaké pomůcky k tomu dopomůžou.

autor:Kučerová Zdeňka
Zdena Kučerová           
    1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46    
[ nezávislý internetový zpravodaj vydává Kompas Milevsko s.r.o. odpovědný redaktor Ing. Pavel Bolek -pbo- © 1998, 2002, 2007 ]