Uživatel: nepřihlášen    přihlásit
[ úvod ]
[ stalo se ]
[ chystá se ]
[ názory ]
[ firmy ]
[ tržiště ]
[ lidé ]
Publikování článků v této rubrice je honorováno. Za obsah publikovaných informací odpovídá jejich autor, nikoliv správce webu.
Vzpomínka na Čeňka Zíbrta / 10.10.2002
Letos uplynulo sedmdesát let od smrti významné osobnosti našeho kraje, etnografa Čeňka Zíbrta. Doktor Zíbrt byl rodák z Kostelce nad Vltavou, studoval na píseckém gymnáziu a později se stal universitním profesorem kulturní historie. Po několik desetiletí redigoval národopisný časopis "Český lid".
V roce 1940 byla poprvé vydaná kniha Josefa Kytky "Milevsko a jeho kraj". O Doktoru Zíbrtovi autor napsal: Kostelec nad Vltavou je proslulý tím, že se v něm narodil dne 12.října 1864, v domě čp. 23, kde nyní stojí Maříkův hostinec a kde tehdy býval hostinec a řeznictví V. Soulka, znamenitý český folklorista dr. Čeňek Zíbrt, profesor university Karlovy a vrchní ředitel knihovny musea království českého. Rodiče mu zemřeli téměř současně r.1867. Byl proto vychován svou tetou u dědečka a babičky. R.1892 se habilitoval z kulturní historie a napsal řadu spisů o zvycích a řádech staročeských, např. Dějiny kroje do válek husitských, Jak se v Čechách tancovalo, Staročeské umění kuchařské, Z dějin českého knihtiskařství atd. Z našeho kraje zachoval přemnoho lidových zvyků a obyčejů, které mezi jinými památkami národopisnými uložil v časopise "Český lid", který vydával po třicet let. V jeho ročnících zachoval před zapomenutím přemnoho zvyklostí a dokladů o našem národopisu a lidové kultuře. Nejobsáhlejším jeho dílem jest pět velkých svazků Bibliografie české historie, která podává soupis téměř celé české literatury historické. Zemřel v Praze 14.února 1932 a zpopelněn byl v pražském krematoriu.
Letošní výročí úmrtí si připomněli obyvatelé Kostelce nad Vltavou i pracovníci milevského muzea. V Kostelci byly 24. - 26. května slavnosti, zahájené pátečním posezením v Obecním domě. V sobotu pokračovaly slavnostní bohoslužbou, po ní byla odhalena na bývalé škole pamětní deska. Součástí oslav byla i večerní tancovačka. V neděli se v Obecním domě konalo sympozium za účasti historiků z Jihočeské university.
Milevské muzeum připomnělo slavného rodáka výstavou, která návštěvníkům ukázala část Zíbrtova literárního díla a jeho osobní předměty. Jednalo se o exponáty, které jsou majetkem milevského muzea.
Na 21.listopadu je připravena přednáška s názvem Čeněk Zíbrt známý i neznámý. Přednášet budou doc.D.Blűmlová a doc.J.Blűml z Historického Ústavu Jihočeské university.

autor:Ludmila Kolářová
Ludmila Kolářová           
Milevská politika ožívá / 16.09.2002
Po přečtení titulku možná někdo namítne, že Milevsko je malé město a tudíž tu není žádná politika. Vždyť i zasedací síní radnice před časem zaznělo: "To, co mi tu děláme, přece není politika, tu dělají ve vládě...." S tím ale nelze souhlasit. Politika je všude tam, kde se jedná o věcech veřejných a o blahu občana. Politika je nejenom v Praze, na Hradě, ve vládě a na ministerstvech. Politický život pulsuje i v malém Milevsku. A vypadá to, že tentokrát před komunálními volbami pořádně ožije. Díky výsledkům parlamentních voleb si mnoho lidí uvědomilo, že je důležité zapojovat se do veřejného dění a také využívat voličského práva.
O přízeň voličů se při podzimních volbách bude v Milevsku ucházet šest politických seskupení. Ta se snažila získat na své kandidátky známé, důvěryhodné a zajímavé lidi, kteří jsou v případě zvolení do zastupitelstva ochotni věnovat svůj volný čas práci pro město. Jedenadvacet budoucích zastupitelů pak ze svých řad zvolí radu, starostu a jeho zástupce. V současné době se ještě pracuje na volebních programech, ale kandidáti do budoucího zastupitelstva už jsou známí.
Na prvním místě kandidátky ODS je právník Oldřich Kofroň, se kterým strana počítá jako s budoucím starostou. Pro voliče bude jistě zajímavou osobností - do politiky se zapojil již v době formování Občanského fóra, je jedním ze zakládajících členů místní ODS a má bohaté zkušenosti z práce v zastupitelstvu i v radě. Na druhém místě kandidátky je primář Mudr. Zdeněk Hobzek, na předních místech jsou také Zdeněk Herout a podnikatelka Eva Veselá.
Mgr. Ivana Stráská je lídrem na kandidátce ČSSD a také zřejmě získá hodně hlasů. Z výsledků parlamentních voleb je jasné, že sociální demokracie má hodně voličů. Stráská je navíc známá jako současná starostka a vedle kritiků má také mnoho příznivců. Na kandidátce ČSSD jsou i současní zastupitelé Mgr. Martin Třeštík, Mgr. Vlasta Machartová a Ing. Stanislav Kázecký.
Překvapením může být, že občané nenajdou na žádném volebním lístku Mgr. Jana Humpála a Ing. Ondřeje Bernota. Humpál se rozhodl v tomto období nekandidovat. Příznivci Bernota pravděpodobně dají hlasy jeho manželce Mudr. Ludmile Bernotové. Ta už v zastupitelstvu také pracovala a byla též známá svými zásadovými postoji. Kandiduje za politické sdružení Změna, které zformoval Jiří Koliha. Ten vstoupil do podvědomí milevských občanů jako autor článků v místním tisku. Upozorňuje v nich na nedostatky současného vedení města. Koliha je na druhém místě kandidátky (za Věrou Zvonařovou) a jeho zvolení do zastupitelstva by zřejmě přineslo "vítr" na milevskou radnici.
Příjemným překvapením je, že se do komunální politiky vrací Ing. Josef Horký. V paměti občanů zůstal jako druhý porevoluční starosta (po panu Mladém) a i on má ve městě vedle skupinky kritiků velké množství příznivců. ODA už svojí kandidátku nestaví a tak Ing. Horkého získala KDU-ČSL. Ta má na kandidátce také současné zastupitele Josefa Smrtku a Ing. Jelínkovou. Za KDU-ČSL kandiduje i bývalý zástupce starosty Vladimír Hadáček.
Kandiduje i další bývalý starosta Ladislav Kalina. Ten je na kandidátce hnutí Sdružení nezávislých hned za Pavlem Solařem. Kalina vykonával funkci starosty bez uvolněného místostarosty. To mu ale chuť do politické práce nevzalo, na kandidátkách se objevuje znovu a pracuje v zastupitelstvu.
KSČM postavila na přední místa kandidátní listiny například Ing.Beneše, učitelku Mgr. Novotnou a zubní lékařka Mudr. Kofroňovou. I oni jsou aktivní členové současného zastupitelstva.
Na volebních lístcích pro komunální volby bude mnoho známých tváří. Kandiduje většina současných zastupitelů, kandidují další členové i příznivci politických stran.O přízeň voličů se budou ucházet známí podnikatelé, lékaři a učitelé a také lidé známí svojí veřejně prospěšnou činností. Na volebních lístcích budou jména milevských patriotů i jména mladých lidí, kteří do politiky teprve vstupují. Voliči nemusí volit jen jeden politický subjekt, ale mohou rozdat hlasy jednotlivcům z různých kandidátek. Toho nejspíše využijí a prioritou pro ně bude důvěra k jednotlivým lidem před sympatiemi k politickým stranám. Velkou roli samozřejmě sehraje i to, co strany, sdružení a hnutí nabídnou občanům města ve svých volebních programech. Komunální volby se blíží a politika ve městě ožívá. Výsledky hlasování občanů mohou přinést zajímavé změny ve vedení města. Ve složení zastupitelstva a rady, v obsazení funkcí starosty a jeho zástupce i v obsazení předních úřednických míst na radnici.

autor:Ludmila Kolářová
Ludmila Kolářová           
Záplavy v Milevsku / 16.09.2002
Ve druhém srpnovém týdnu hodně pršelo, stoupla hladina Milevského potoka i okolních rybníků. Na čističce byl takový průtok vody, jaký její zaměstnanci nepamatovali. V neděli 11.srpna začal znovu padat déšť. Nepršelo moc, ale pršelo vytrvale. V pondělí se situace zhoršila, nebe se doslova protrhlo a padaly z něj husté provazy vody. Z jihu přicházely zlé zprávy a i nad naším krajem visel otazník, co se bude dít dál, jestli se počasí neumoudří. Povodňová komise vyhlásila třetí stupeň povodňové aktivity. V Milevském potoce tak stoupla voda, že byl zaplavený můstek i část silnice na Tábor.
Kritická situace byla na Korunním rybníku. Přestože hned ráno byla zcela uvolněna stavidla, hrozilo protržení hráze. Nebezpečně stoupala hladina Suchanova rybníka. Přetékal Kubík i rybník Sladkovský. Zle bylo i v okolí. Rozlily se rybníky ve Dmýšticích a v Jickovicích, přetékal rybník Hrejkovský, voda začala zaplavovat Velkou. Na Korunním rybníku se pracovalo na zpevnění hráze pomocí pytlů s pískem, pytlovalo se i u Hrůzáku. U Suchanova rybníka musela být snížena úroveň hráze.
Švermovou ulicí se valila voda z polí okolo kopce Zvíkovce. Proud s sebou nesl kamení, větve a štěrk. Obyvatelé domků čistili silnici a regulovali proud, díky tomu se voda dostala jen do několika průjezdů a do sklepů. Nejhorší situaci prožili lidé u Tyršova náměstí, kterým skrz obydlí protékala voda ze Suchanova rybníka. Ten den neměl nikdo klidný večer. Někteří lidé měli plné ruce práce se stoupající vodou, jiní se zděšením sledovali televizní obrazovky. Další se vydali na cestu městem, aby se podívali, jak se daří jejich spoluobčanům. Byla tma, padal hustý déšť a vichr mlátil s větvemi stromů.
Od Suchaňáku se valila řeka hnědé vody a tekla přes zahrady, dvorky a domy do Nádražní ulice. Na silnici se jí část vsakovala do kanálů, zbytek tekl k autobusovému nádraží. Obyvatelé ohrožených domků měli postavené barikády z pytlů s pískem, které bránily zatopení obytných místností. A lidé už nemohli dělat nic jiného, než stát na ulici a dívat se, jak se jim skrz chodby a průjezdy hrne vysoký proud vody. Situace mnoha lidem nedovolila ani chvilku spánku. Kdo si ho mohl dovolit, uléhal s myšlenkou na mnoho lidí z jihu Čech, kteří o komfort suché postele ve vlastním bytě přišli.
Úterý 13.srpna byl smutný den. Stále šedivá obloha, vítr a déšť. Domky na Tyršově náměstí ještě protékaly zbytky vody. V prodejnách nebyl denní tisk. Chybělo pečivo, protože jej dodala pouze milevská pekárna. Na některé linky nevyjely autobusy, byly zaplavené silnice. Přicházely stále špatné zprávy: V Protivíně, Bavorově a Vodňanech je zle, na starém píseckém mostě už jsou pod hladinou i hlavy soch. Jestli dojde k protržení rybníků na Chyšecku, bude zaplavena Květuš a Růžená. Právě se zaplavily Mirotice, Orlická přehrada zřejmě nevydrží nápor vody,...V Milevsku bylo na některých místech špatně, ale nikde nebylo úplně zle. Přesto byli lidé jako ochromeni, voda jim vzala úsměvy. Špatné zprávy z blízkých známých míst a otázka, co se ještě bude dít. To nikomu náladu nezvedalo.
Ve středu a ve čtvrtek se situace zlepšila. V Otavě a Vltavě voda poklesla, nebezpečí hrozilo na Lužnici. V Milevsku a okolí se zjišťovaly napáchané škody. Byla porušena hráz Korunního rybníka, byl zcela zanesený rybníček pod ním. Došlo ke zničení hrázek vybudovaných v rámci revitalizace Milevského potoka, byl poškozený most v Sokolovské ulici a také hráz Suchanova rybníka. Lidé odčerpávali vodu ze sklepů a opravovali škody. Volné chvíle trávili u televize, která přinášela zprávy z oblastí, kam velká voda teprve přicházela. A sledovali oblohu. Ta byla stále zahalena mraky, ze kterých se mohl spustit nový déšť.

V pátek se ukázalo sluníčko. V sobotu bylo nebe čistě modré, slunce hřálo a nad milevským údolím se nesly tóny z hudebního festivalu. Lidé se probírali ze starostí těžkého povodňového týdne a život se začal vracet do normálních kolejí.

autor:Ludmila Kolářová
Ludmila Kolářová           
Kultura v kostele sv. Bartoloměje / 16.09.2002
O milevském posvícení se v kostele sv. Bartoloměje konal koncert vážné hudby. V podání kvarteta členů Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK zazněla díla od Mozarta, Vivaldiho, Schuberta a dalších skladatelů.
10.září byl u sv.Bartoloměje další kulturní pořad. Při "divadle jednoho herce" slyšeli návštěvníci úryvky z Citadely od Antoina de Saint-Exupéryho. Přednes herce Miroslava Částky působil v šeru tichého chrámu velmi podmanivě.
Milevští premonstráti pečují o duchovní život ve zdejších farnostech a zdá se, že se rozhodli obohatit i místní kulturu. To je dobře, protože kvalitní kultura a duchovní život k sobě mají velmi blízko. Příjemný kulturní zážitek pomáhá člověku najít klid, ztišit se, vstoupit do vlastního nitra a otevřít se transcendentnu. A to právě návštěvníci obou kulturních pořadů v kostele sv. Bartoloměje zakusili. Při koncertu vážné hudby a zejména při Citadele. Vždyť Citadela je dílo, o které znalec Exupéryho tvorby Jean Claude Ibert řekl: "Není to kniha, která vás strhne, ale která vás zakoření".

autor:Ludmila Kolářová
Ludmila Kolářová           
Milevský Music Fest 2002 / 02.09.2002
Nultým ročníkem milevského hudebního festivalu byl Rockfest Milevsko 2001. Kdo se ho zúčastnil, nelitoval. Odpoledne v zahradě Domu kultury a večer v sále byly nabity příjemnou hudbou. Na své si přišli příznivci instrumentálek i veselého českého rocku. Odpoledne si získala největší přízeň skupina Vypsaná fixa, v noci pak posluchače doslova chytil za srdce kanadský bluesman Marty Hall. Rockfest 2001 prý nepřinesl finanční zisk, vydělalo se pouze na náklady. Návštěvníci ale byli spokojeni a vyjádřili přání, aby se milevský hudební festival každoročně opakoval.
17. srpna 2002 se příznivci dobré muziky dočkali. Open Air Musicfest Milevsko byl prvním ročníkem jihočeského hudebního festivalu pod širým nebem. Vystoupilo na něm dvanáct hudebních těles z celé republiky: Mňága a Žďorp, Kryštof, Volant, Jumbo Splash, Suicide, Simon, Hush, primátor Dittrich, Vynález zkázy, Vrtule 1, Beautiful Guitars, Vlny a Vlnky.
Akce začala v poledne v zahradě Domu kultury, hodinu před půlnocí dohrála poslední z kapel a festival pokračoval v sále diskotékou. Počasí účastníkům přálo. Sedět v trávě pod modrou oblohou, vyhřívat se na sluníčku, povídat s přáteli a poslouchat skvělou muziku bylo příjemnou náplastí na předchozí povodňové období. Příjemný byl i večer. Skvělá muzika, pohoda a dobrá nálada, chutné občerstvení. Organizátoři festivalu uspořádali humanitární sbírku. Několik dětí aktivně nabízelo návštěvníkům Festivalový zpravodaj a tak jeho prodejem získaly 5.730 korun. Ty pak byly zaslány na opravu poškozeného píseckého mostu.
Co si přát do budoucna? Aby milevský hudební festival pokračoval. Aby organizátoři měli dostatek síly k pořádání jeho dalších ročníků. Aby příště nebyly záplavy a poškozené komunikace, které mnoha lidem zabránily přijet do Milevska za dobrou muzikou. Aby si více milevšťáků uvědomilo, že je dobře, když nemusí za dobrou muzikou jet desítky nebo stovky kilometrů.
Více informací o milevském hudebním festivalu najdete na www.musicfest-milevsko.cz.

autor:Ludmila Kolářová
Ludmila Kolářová           
Popletený zastupitel / 02.09.2002
Potkala jsem kamaráda. Byl celý rozesmátý a povídal mi, že jde z akce, o které si myslel, že se toho dne koná. Bylo mu divné, že z třiceti lidí na ní přišel pouze on. Až dodatečně zjistil, že se spletl v čase. Přišel správně na šestnáctou hodinu, bohužel o pět dní dříve.
Na oplátku jsem mu pověděla svojí příhodu z mládí. Tenkrát mi bylo krásných sedmnáct let a byly prázdniny. Přes den jsem chodila na brigádu, do pozdních večerních hodin užívala kulturní život. Spánkové dluhy se hromadily a proto jsem jednou odpoledne po příchodu z práce usnula. Hodně tvrdě. Když jsem se vzbudila, tak jsem zjistila, že je zle, že jsem zaspala do práce. Slunce už bylo kus nad obzorem, hodinky ukazovaly půl sedmé. Před půlhodinou jsem měla být na pracovišti. Rychle jsem se oblékla a běžela jako o závod. Ani jsem si nestačila všimnout, že slunce nesvítí od východu, ale od západu. Doběhla jsem do práce a drmolila omluvu, že jsem zaspala. Lidé na mě nechápavě koukali, pakl se na celé kolo rozesmáli a doporučili mi, ať si jdu ještě na deset hodin lehnout. To jsem zase nechápala já. Až za chvíli mi došlo, že mluvím s kolegy z odpolední směny, zatímco já jsem chodila na ranní... Kamarád přidal k lepšímu historku o popleteném zastupiteli. Ten si spletl dny a ve čtvrtek přišel na radnici na jednání zastupitelstva, které se konalo den předtím. Dotyčný člen zastupitelstva je také můj kamarád. Má smysl pro humor a často si ze sebe děláme legraci. Proto jsem doma vzala telefon napsala mu zprávu: "Myslím, že už by jsi neměl kandidovat do zastupitelstva, neboť jeho členy by měli být lidé, kteří znají dny v týdnu." Přišla mi odpověď:"Řídil jsem se podle informací v Milevském zpravodaji." Moc jsem tomu nerozuměla, tak jsem poslední zpravodaj našla a četla. A ejhle: Opravdu informace, že jednání městského zastupitelstva se koná ve čtvrtek. Začalo mi toho pana zastupitele být líto. Poctivě četl tiskovinu městského úřadu a řídil se podle ní. Byl uveden v omyl, nezúčastnil se jednání a nehlasoval. Nesplnil svoji povinnost a přišel o své právo. Abych ho rozveselila, složila jsem mu říkanku:
Občane plať daně,
máš zpravodaj za ně.
Občas jsou v něm chyby,
má to ale kdyby:
Kdyby jsi ho nečetl,
tak by jsi se nespletl.

No co, do tiskoviny se vloudila chyba, to se občas stane. Jednou se splete ten, podruhé ten, nikdo není neomylný. Chyby se ale dají napravovat, alespoň částečně. V tomto případě by bylo dobré, kdyby dotyčný zastupitel (nebo zastupitelé) měl neúčast na jednání dodatečně omluvenou. Nemohl se přece předem omluvit, že nepřijde, když měl v úmyslu přijít a přišel. Ne vlastní vinou o den později.

autor:Ludmila Kolářová
Ludmila Kolářová           
Cesta kolem světa za dvanáct dní / 31.07.2002
Byl první prázdninový den, slunečné dopoledne. V Milevsku se zastavovali chodci a řidiči zpomalovali auta. Všichni si s úsměvem prohlíželi zajímavou karavanu: skupina asi třiceti lidí vykračovala po silnici, mezi nimi hrkotalo jedenáct vozíků "žebřiňáčků". Byli to milevští skauti, kteří právě vyráželi na putovní tábor. Trasu měli naplánovanou přes Chyšecko na hrad Borotín a pak přes Jistebnici zpátky do Milevska. Na vozíkách měli naložené potřebné věci - spacáky, karimatky, stany, ale také nářadí na zpracování dřeva, potraviny, pořádný kufr se zdravotnickými potřebami a další. Úsměv okolojdoucích vyvolával vozík s kuchyňským náčiním - byly na něm nejen hrnce a velké pánve, ale také vály na zpracování těsta. Skautíci se už na minulých táborech pěkně rozmlsali. Proto i tentokrát měli v plánu vařit v přírodních podmínkách takové dobroty, jako je třeba rajská s knedlíkem.
Byl druhý táborový den, skauti bivakovali ve vesnici Blehov. Navečer si vyšli na malou procházku po okolí. Na kraji bramborového pole našli ležícího člověka. Černá vesta a buřinka, starodávné kolo a velké mapy vedle něho - to vše napovídalo, že pán asi nebude místním opilcem, který přebral a odpočívá. Vypadal spíše jako gentleman ze starého Londýna, který putuje světem. Skauti muže oživili (zdravotnický kurz se vždycky hodí) a pak se z jeho lámané čecho-angličtiny dozvěděli, že se jmenuje Barnabáš. Byl to sluha Philase Fogga, hlavní postavy knihy Cesta kolem světa za 80 dní. Barnabáš byl nejen vyčerpaný, ale i zoufalý, neboť ztratil svého pána a zabloudil. Prosil chlapce a děvčata, aby prohledali svět a pomohli mu Philase Fogga najít. Pro skauty nastala chvíle vážného rozhodnutí, jak prožít táborové dny. Budou to jen hry a vodní radovánky, nebo též trmácení se přes všechny kontinenty a hledání ztraceného člověka? Děti se rozhodly, že udělají dobrý skutek a slíbili Barnabášovi svoji pomoc. Tak se cesta po Chyšecku a Jistebnicku změnila v putování po cizích a dalekých krajích.
Nejdříve se děti dostaly do Afriky, kde se setkaly s krásnou Kleopatrou a pak se sultánem Sulanem III: Ti jim zadali různé úkoly. Po jejich splnění vedla cesta do Jižní Ameriky k otrokáři a pak na sever za indiánem Rudým vlasem a jeho mexickým Bílým bratrem. I u nich museli skautíci úspěšně absolvovat různé soutěže. V Austrálii se setkali s Ugulou a Glaglou, dívkami z domorodého kmene. Na Antarktidě vyzkoušela jejich zdatnost Eskymačka.Odvahu děti dokazovaly při noční hře, když u Atlantského oceánu potkali piráta. Ten ocenil jejich statečnost a za odměnu jim prozradil, že Philas Fogg šel do Asie. Proto další cesta vedla za tibetským dalajlámou. Posledním místem putování pak byl řecký Olymp.
Mezi cestováním dalekými zeměmi zbylo ještě dost času na koupání, fotbal a zpívání při kytarách. Byl čas na projížďku na koních na farmě Cunkov i na prohlídku jistebnické věže a slavného kancionálu. Byl čas na plnění stupňů zdatnosti i na krásný slibový táborák. Jenom s tím borotínským hradem to nevyšlo. Byly horké dny, boty a kola vozíků se lepily do rozměklého asfaltu. Proto výprava zkrátila cestu a prodloužila pobyt ve stínu lesa u rybníka.
Skauti prošli svět a splnili všechny úkoly, které jim postavy z cizích zemí zadaly. Pana Fogga ale nenašli. Nastal poslední táborový den a cesta vlakem domů (materiál odvezl náklaďák). Děti byly zklamané, věděly, že Barnabášovi nepomohly. Všechno se ale změnilo na milevském nádraží. Stál tam anglický gentleman, který pro změnu hledal svého ztraceného sluhu.

autor:Ludmila Kolářová

Ludmila Kolářová           
    1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45    
[ nezávislý internetový zpravodaj vydává Kompas Milevsko s.r.o. odpovědný redaktor Ing. Pavel Bolek -pbo- © 1998, 2002, 2007 ]