Milevští asi byli unaveni z předchozího dne, kdy městem prošel průvod Milevských maškar. Ale menší návštěvnost koncertu skupiny Nezmaři nebyla újmou v kvalitě koncertu. Vždyť slyšet hudbu a zpěv naživo, bez použití zvukové aparatury, to je opravdu zážitek. I kontakt muzikantů s publikem byl výborný. Slyšeli jsme kromě starších skladeb také písničky z CD Stopy bláznů. Tuto novou desku požehnal P.Mikuláš s přáním, aby písničky přinášely lidem radost a aby se deska dobře prodávala. Zdůraznil, že se nejedná o křest, jak se často prezentuje. Koncert byl podpořen z Grantu kultury města Milevsko. Výnos bude použit na budoucí potřeby vznikajícího Nízkoprahového zařízení pro děti a mládež.

Děkujeme všem, kteří si udělali čas a podpořili naši charitu.
Na fotografii jsou spokojení posluchači, které hřálo nejenom sluníčko.

….abych SLYŠEL, musím nechat jiné hlasy utichnout.
Milevsko – Latinská škola – dalším hostem P. Františka Míčka, který usedl do křesla pro hosta, byl ThLic. Mgr. Jaroslav Lorman, Th.D (*1973). Tento mladý morální teolog učí na katedře teologické etiky a spirituální teologie Univerzity Karlovy v Praze, také překládá z němčiny a z latiny a publikuje. Je otcem čtyř dětí.
Tématem jeho přednášky byly první tři přikázání Mojžíšova Dekalogu z hory Sinaje. Jeho přednáška byla strhující tím, jak dokázal propojit jednotlivé myšlenky starého zákona s novým. Desatero Božích přikázání asi znali všichni přítomní. Přesto nový pohled tohoto hosta na dané téma byl často překvapivý. První tři přikázání se týkají úcty k Bohu, nelze oddělit vztah k Bohu a vztah k bližnímu. Otroctví, kterého nás Ježíš přišel zbavit, je otroctví našeho vnitřního světa, světa hříchu. Rysem každého hříchu je sobectví (chtěli bychom všechny krásy světa pro sebe, bez utrpení, bez neúspěchu….). J. Lorman nám vysvětloval nové přikázání lásky – milujte se navzájem, jako jsem já miloval vás…. Abychom dokázali mít v pořádku svůj vztah s Bohem, musíme dát do pořádku vztahy s lidmi. Mimo spousty podnětných myšlenek J. Lorman vyzdvihl význam 7.dne, neděle. Člověk musí být vnitřně svobodný, aby dokázal mít v neděli volno a odpočíval, tedy aby pustil věci ze své ruky.
Cesta k lepšímu (obrácení se) není reformou společnosti, ale nás jednotlivě. Když se změním já, zlepším se, zlepší se církev a o kousek se zlepší celý svět. My pokřtění máme Dar Ducha svatého, je to vnitřní pomoc, abychom slyšeli Boží hlas. A abychom ho slyšeli, musíme nechat jiné hlasy utichnout.
Na závěr byla diskuze a příslib, že Jaroslav Lorman v Milevsku (ve čtvrtek 20.2.2014) nebyl naposledy.
Alena Růžičková
Foto: Ondřej Krejčí

Hudební sklepy v Galerii M pokračovaly 21. února koncertem tria Vladimír Merta (kytara, sax, flétna, zpěv), Jan Hrubý (housle), Ondřej Fencl (kytara, klávesy, zpěv). Ač má Merta na svém kontě 35 alb, nejvíce písní zaznělo z legendárního alba „P.S.“ natočeného v roce 1977. V písni K pětadvaceti z tohoto alba si „zadžemoval“ i milevský bubeník Jiří Zelenka. Návrat k písničkářství podtržený dialogy s houslemi Mertovi sedí, a tak si posluchači užili přemíru čisté muzikantské inspirace, improvizace a hlavně radosti ze společného hraní. Mezi hudebníky a zaplněnou galerií to zase jednou pořádně jiskřilo…

Josef Veverka

Souboj v boxerském ringu
Líšnice – V sobotu 15. února se v sále hostince sešlo okolo devadesáti lidí. Přišli se podívat na Kouzelné rukavice – pohádku pro dospělé i děti, se kterou přijel do Líšnice divadelní a osvětový spolek Fikar. Účinkujících, kteří hráli s obrovským nasazením, bylo okolo dvaceti, hru si vyloženě užívali. I když ztvárněná pohádková říše byla hodně jiná, než bychom čekali. Třeba pan král Laktos se věnoval sportu a zdravé výživě a čarodějnice létala v tryskáči. Jak už to v pohádkách bývá, všechno dopadlo dobře. Obr Koloděj byl přemožen, strašidla byla zase spokojena, princezna si vzala svého milého, hloupý Honza moc hloupý nebyl a svoji Mařenku dostal. A kouzelné rukavice kouzelné nebyly. A jak to, že s jejich pomocí Honza obra v boxu přesto přemohl? Protože hodně chtěl, trénoval a šlo mu o dobrou věc….., to stačí, tedy v pohádkách vždycky.
Spolek "Fikar" byl založen v r. 1998 a navazuje na činnost stejnojmenného čtenářsko - ochotnického spolku, který působil v Nadějkově v letech 1898 - 1964. Nazván byl na počest místního vlasteneckého faráře, starosty a prvního poštmistra Antonína Čechoslava Fikara(1812 - 1866). Od obnovení činnosti spolku v roce 1998 nadějkovští hrají šestnáctou sezonu. Principálem divadla je Jaroslav Souček a režisérem Jiří Jiroutek.

Na fotografii Honza Pavel Dvořák) vítězí v ringu nad obrem Kolodějem...

Alena Růžičková

Milevsko – Dům kultury v Milevsku ožil v sobotu 8.února společenstvím příznivců a přátel Farní charity Milevsko. Kdo už někdy ples pořádal, ví, co práce to obnáší…. Přes starosti se sháněním cen do tomboly, zajištění předtančení, aranžování cen a dalších věcí, se ples velice vydařil. Hostů přišlo více než sto, k tanci tentokrát hrála dvě šikovná děvčata – PiňaKoláda, které mnozí znají z TV Šlágr. . Svého úkolu se ujaly velmi dobře, parket byl neustále plný, ať již sálem zněla dechovka, country nebo pop. Navázaly s hosty skvělý kontakt, hrály na přání. Lidé se výtečně bavili, plesu se zúčastnil i nový milevský děkan P. František Míček, spolu se sepekovským děkanem P. Mikulášem Selvekem. Společně jsme vzpomínali na bývalého děkana P. Jakuba Berku, který v současné době působí v Nebušicích u Prahy. Ale ani on na naši charitu nezapomíná, i na dálku nám zajistil ze ZD Chyšky zemědělské komodity do tomboly. Díky dárcům byla tombola opět bohatá. Hlavní cenou byl veliký dort s logem charity, který jsme si nechali udělat v místní cukrárně, vyhrál jej Jaroslav Málek ze Slabčic. Byl vylosován modrý lístek s číslem 200. Překvapení imaginární cestovní kanceláře ILUZE vyhrála Dana Kubešová. Jednalo se o NEOBYČEJNÝ ZÁŽITEK – PŘELET NAD ALPAMI. Jaké bylo její překvapení, když ji uchopili dva silní muži a lehce ji přenesli přes alpy, které se najednou objevily na sále – byly to ale jen alpy z drogerie (Alpa a Lesana). Obdobný turistický zážitek na našem plese byl i loni, přesto bylo zase veselo. Tradičně ples zpestřila svými dvěma vstupy taneční skupina Farida, která předvedla orientální a karnevalový tanec. Nálada po celou dobu plesu byla velice přátelská. Tančil se čardáš, jela mašinka a stáli i sokolíci. Výtěžek plesu (po odečtení nákladů – nájem sálu, občerstvení hudby a taneční skupiny, výlep plakátů, koupě některých cen do tomboly) byl ve výši více než 9 tisíc Kč. Bude použit na dofinancování našich projektů, pravděpodobně pro potřebu Nízkoprahového zařízení pro děti a mládež, které plánujeme otevřít na jaře letošního roku. Touto cestou chci poděkovat všem dobrovolníkům, kteří nám s organizací plesu pomáhali, zejména manželům Vejmělkovým ze Zbelítova, dr. Kameníkovi ze Zhoře, dr. Pučelíkové a dalším. A naší pracovnici Marii Novotné, která zajistila většinu darů do tomboly (seznam dárců bude uveřejněn na našich stránkách – www.fchm.cz). A také všem těm, kteří na ples přišli a tím nám vyjádřili svoji podporu. Mezi nimi jsou i ti, kteří přes svůj věk či zdravotní problémy každoročně přijdou a berou to jako samozřejmost či povinnost. Když přijít nemohou, pošlou finanční příspěvek. Moc si toho vážíme a už nyní se těšíme na další ples v roce 2015.
Alena Růžičková, ředitelka Farní charity Milevsko

Ples Farní charity Milevsko každoročně zpestřuje svým vystoupením taneční skupina Farida. Nejinak tomu bylo i letos, děkujeme.

Tisíce let tady zkoušíme žít,
tisíce roků chcem jistotu mít,
na polích kamení, na mezích hloh,
čekáme znamení, čekáme na zemi ráj.

Prý na co sáhneme je pak poskvrněné,
po čistotě však prahneme v zemi zaslíbené,
Na polích kamení, na mezích hloh,
čekáme znamení, čekáme na zemi ráj.

Pramínek jen pomalu studnu plní,
tušíme, že zpátky cesty není,
Na polích kamení, na mezích hloh,
čekáme znamení, čekáme na zemi ráj.

Po lesích se plíží šelmy,
číhají v závětří,
my však chceme projít volní,
Kdy už přijde ten slíbený ráj? Ráj?!
Kdy už přijde ten slíbený ráj?
Kdy přijde na zemi ráj?
Kdy přijde na zemi ráj?
Na zemi, na zemi ráj? ...

Zdravím všechny příznivce Hudebních sklepů v Milevsku a posílám pár fotek z pátečního koncertu Jakuba Nohy. Bylo nás tam sice než dvacet, ale koncert to byl velmi povedený (i kvůli neplánované oslavě narození vnoučete).

Josef Veverka