Uživatel: nepřihlášen    přihlásit
[ úvod ]
[ stalo se ]
[ chystá se ]
[ názory ]
[ firmy ]
[ tržiště ]
[ lidé ]
Publikování článků v této rubrice je honorováno. Za obsah publikovaných informací odpovídá jejich autor, nikoliv správce webu.
Jiří DĚDEČEK – 60 let na světě, z toho 40 na pódiu / 25.02.2013
Milevsko, Galerie M v pátek 22. 02. 2013 v 19.30 hodin.

Prvním gratulantem byl pro překvapeného Jiřího Dědečka Jan Burian. Společné vystoupení bylo vzpomínkou na úplné začátky.
Bylo plno, trochu jako v sauně, tříhodinový koncert sklidil zasloužené ovace…
Pro většinu diváků bylo milým překvapením pro ně dosud neobjevené Ticho, které zaujalo i formou zpracování Dědečkových písní. Ticho také slaví - 10 let!

Josef Veverka
Pavel Bolek           
Hudební sklepy LONGITAL / 03.12.2012
Ve středu 28. listopadu se konal poslední letošní koncert milevských Hudebních sklepů. Hosty byla špičková slovenská kapela Longital, výrazná osobnost bratislavské alternativní scény. Oba členové Daniel Salontay i Shina Lo jsou excelentní muzikanti hrající v klubech a na festivalech po celém světě. Longital zrají koncert od koncertu a mohli jsme se přesvědčit, že slyšet je naživo, je zážitek srovnatelný s evropskými kapelami zvučných jmen. Daniel vyjel poprvé na turné s akustickou kytarou a bez laptopu, krabičky využíval střídměji, a tak koncert byl méně elektrický, než bývá zvykem. Rytmickým písním to ale vůbec neuškodilo, spíše naopak - mohly tak lépe vyniknout texty jejich „heart beatu“. Zvláště druhá polovina koncertu se nesla ve strhujícím tempu, kdy Shina střídala basovou kytaru s tancem s efektním využitím peří a šátků. Vrcholem koncertu byly písně Zlatá a Už len raz - dobrá akustika prkeného pódia Galerie M posloužila oběma při dupání jako přírodní "šlapák"

Atmosféru příjemně doplňovala výstava grafických děl s hudební tématikou přítomného Josefa Šindeláře.

Josef Veverka
Pavel Bolek           
Hudební sklepy Jan Spálený Trio a Pepa Streichl / 21.11.2012
Listopadové Hudební sklepy 2.11.2012 se nesly ve folkbluesovém rozjímavém tónu. Na jednom podiu se po letech sešly dvě legendy tohoto žánru – Pepa Streichl a Jan Spálený.

Spáleného ASPM počátkem 90tých let doprovodilo Pepu Streichla na jeho sólové desce Samota, samota. Jak Streichl před koncertem prohlásil, prodalo se jí tehdy 22 tisíc kusů. O tom si dnes leckteré hvězdy mohou nechat zdát, i když za mnohem nižší počty prodaných nosičů dostávají různé významné ceny. Více než tři a půl hodiny trvající dvojkoncert začínal Pepa Streichl. Prostřídal nové písně a starší hity (i když některé, jako např. Džínová nevěsta, měly po letech znovu premiéru, neboť Pepa po té, co prodělal poměrně těžkou mrtvici, se vše učí znovu a postupně bravurně zvládá hru na kytaru i foukačku). Jedním z přídavků byla milá ukolébavka Nakreslím si…

Za pár dnů čerstvý sedmdesátník a nezaměnitelný bluesman Jan Spálený přijel s komornější sestavou své kapely – s Triem. Na tubu a basovou kytaru jej doprovodil jeho syn Filip a na trubku a křídlovku světoznámý virtuóz Michal Gera. Repertroár Tria se dost lišil od „velkého“ ASPM. Spálený po letech vytáhl písně, které nebylo na živo dlouho slyšet, ať už z důvodů, že je zpívával Petr Kalandra a nebo prostě jenom zapadly. A tak jsme mohli slyšet písně jako Zavolej jen moje jméno, Cínový vojáček, Špitál u Sv. Jakuba a další. Galerie M byla opět plná, pravda, po tak dlouhém koncertě trochu ospalá, ale koncert to byl krásný. Kdo nevěříte, kupte si právě vydané živé CD Panenko skákavá, je tam z části podobný výběr a dá se to dávkovat postupně…

Josef Veverka
Pavel Bolek           
….kdo si zpívá, má do ráje blíž ! / 14.11.2012
Blíž ráji jsme se asi cítili my všichni, kteří jsme si přišli poslechnout českobudějovickou folkovou skupinu Nezmaři. Koncert se konal v neděli 11. listopadu 2012 na svátek sv. Martina na prvním nádvoří kláštera v Latinské škole od 16 hodin. Muzikanty Tondu Hlaváče, Pavla Zajíce, basistu Pavla Jima Drengubáka a zpěvačku Šárku Benetkovou čekal plný sál vděčných a vnímavých posluchačů. Akustika byla výborná a tak jsme si vychutnávali nové i starší písničky bez použití zvukové aparatury. Nezmaři dostáli svému názvu a neúnavně přidávali písničky. Odměnou pro ně byly růže a dlouhotrvající potlesk nadšených posluchačů, a to vstoje. Koncert pořádala Farní charita Milevsko a výtěžek 11.920,- Kč použije na dofinancování provozu terénní pečovatelské služby. Záštitu nad koncertem přislíbil starosta Města Milevsko Bc. Zdeněk Herout a Jihočeský kraj. Závěrem bylo možné zakoupení zvukových nosičů s nahrávkami. Název jednoho z nich posloužil zároveň jako titulek této zprávy. Po malém občerstvení v prostorách kanceláře charity si členové kapely prohlédli v doprovodu P.Jakuba Berky baziliku Navštívení Panny Marie. Tento prostor je velice oslovil jak po stránce duchovní, tak i po stránce akustické. A i z tohoto lze usuzovat, že Nezmaři se určitě brzy do Milevska vrátí.
(arů)
Zdeněk Urban           
Co je bez chvění, není pevné / 05.11.2012
Nedělní odpoledne 4. listopadu 2012 bylo krásné, jeho krásu dokázalo umocnit vystoupení umělců souboru Danielis z Rousínova v bazilice Navštívení Panny Marie v Milevsku. Zde od 15 hodin probíhal duchovní pořad hudby a slova. Jednotlivé skladby prokládal převážně Skácelovými básněmi Jan Kačer. I když se jednalo o kompaktní celek, mnozí nadšení posluchači se neubránili potlesku mezi jednotlivými díly. Autorem skladeb byl Jiří Pavlica, P. Smutný, A. Ramírez, dále zazněly spirituály i židovská píseň.
Komorní pěvecký sbor Danielis je smíšený pěvecký sbor mladých hudebních nadšenců existující od roku 2000. Ve svém repertoáru má více než 150 skladeb. Doménou sboru je interpretace duchovní hudby nejrůznějších stylů od středověku až po současnost („klasická“ hudba, spirituály, vánoční písně a koledy), ale též hudba lidová, populární i jazzová. To vše ve vlastním aranžmá, ať již a cappella či s instrumentálním doprovodem (zobcová flétna, příčná flétna, housle, saxofon, trombón, kytara, klávesy, „bicí“). Soubor řídil Mgr. Martin Doležel (*1979), který vystudoval obory hudební věda, latinský jazyk a literatura a historie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V letech 2004-2012 byl doktorandem Ústavu hudební vědy FF MU v Brně u prof. Miloše Štědroně. Vyučuje na Biskupském gymnáziu v Brně. V roce 2000 byl jedním ze zakládajících členů sboru, v jeho čele pak stojí od roku 2002. Věnuje se též sólovému zpěvu a pořádá řadu vystoupení.
Po velkém potlesku vstoje poděkoval umělcům P.Jakub Berka, mající velkou zásluhu na otevírání se kláštera všem, a to právě i kulturními akcemi. Na samý závěr přidal Jan Kačer Wolkerovu báseň Žebráci, čímž tento nádherný pořad - svým procítěným projevem v naprostém tichu a soustředění všech přítomných - zakončil.
(arů)

ŽEBRÁCI ( Host do domu)
Jiří Wolker
Pán Bůh jedenkrát přišel ke mně
jak žebrák s mošnou a holí:
Spal asi na seně,
vonělo z něho jak z červnových polí,
na prahu stanul a prosil.
Tenkrát měl jsem
mnoho zlých věcí, které dech úží
černé šaty, límec, knihy vázané v kůži,
a že jsem byl syt,
tak vážně jsem přemýšlel,
zda lépe je zemřít či žít.
Nic jsem mu nedal, - neměl jsem rukou.
Jen jsem se styděl,
když jsem jeho oči viděl,
modré od západu k východu.
Pán Bůh odešel.
Dveře zůstaly otevřené.
Ty jednou mě vytáhly bez límce a knih,
na cestu daly mi mošnu a chlapecký smích,
mnoho smutků a urážek do uzlíčku
a stříbrnou vzpomínku na matičku.
Teď chodím městem a Pána Boha hledám,
vím, že tu chodí s mošnou a holí,
vím, že se jednou s ním shledám,
ale už mě to nezabolí,
protože nemám žádných zlých věcí.
Vezme mě s sebou. Stoupnem si na nároží
s čepicí v rukou, slunce nad hlavou.
"O lásku prosíme, lidé boží, -
- otevřte srdce !"
Zdeněk Urban           
Hudební sklepy navštívila Maria Doyle Kennedy / 12.10.2012
Jako herečku ji viděl snad každý, kdo má televizi, neboť seriál Tudorovci šel křížem krážem několika televizními kanály. Maria Doyle Kennedy ztvárnila v seriálu jednu z hlavních rolí - roli Kateřiny Aragonské. Jako zpěvačku ji v České republice minulý týden vidělo pár stovek diváků. Nejméně navštívený koncert byl právě ten v Milevsku – přišlo 35 diváků (ti, co nepřišli, zřejmě zůstali právě u některého ze svých oblíbených televizních seriálů, nebo že by Gott v Táboře?), ale o to větší měl koncert atmosféru. Maria byla milá, přirozená, krásná a nejen hudebně sebejistá. Zpívala, tancovala a rytmus zdobila zvonkohrou položenou na stolku nebo podpatky svých bot. Její manžel Kieran střídal piano s kytarou, chodidly ovládal pár efektů, docela často i zpíval. Právě společné duety na závěr byly vrcholem celého koncertu. Zatímco čeští posluchači Mariu teprve objevují, na Moravě je to jinak. Tu manželé navštívili poprvé před čtyřmi roky a mají zde věrné fanoušky. Jeden z nich – výtvarník Stefan Osciatka je autorem obalu posledního CD s názvem Sing. Toto album bylo základem tohoto prvního delšího turné Marii po Čechách. No, a protože jsme se loučili se slovy „next year“, věřím, že příště nás (vás) přijde víc…

Josef Veverka
Pavel Bolek           
Touha po domácím štěstí zůstává / 20.09.2012
S koncem léta opět nabízí Latinská škola v milevském klášteře setkání se zajímavými hosty. Moderátorka Stáňa Suchanová tentokrát pozvala herečku, spisovatelku a malířku Ivu Hüttnerovou (*17.12.1948). Ta si s sebou přivezla několik svých obrazů, knížek a ilustrovaných kalendářů. Její vyprávění bylo svižné, vtipné a často se točilo okolo její vášně – sběratelství starých předmětů z domácností, zejména textilií, jako jsou rukavičky, klobouky, háčkované dekorace, ale i panenky, bandasky apod.. Ke starým věcem má vřelý vztah, zvláště k těm z první republiky. Vychovala ji babička ve skromných poměrech, ale v láskyplném prostředí plném drobných milých maličkostí, kterých se po babiččině smrti nedokázala vzdát. Spoustu jich má dodnes a přibývají k nim další. Na půdě má stohy starých časopisů (Listy paní a dívek, Pražanka…), z kterých čerpá náměty na psaní i pro své obrázky. Spisovatelka nám ve svých knížkách vybírá nejzajímavější, nejdojemnější a nejkurióznější rady a pokyny jak docílit skutečně šťastného a útulného domova. Naše prababičky ani nesnily o moderních pomocních, jaké máme v kuchyni, které nás zbaví dřiny a šetří čas. Nevíme, kam se ušetřený čas poděl, jen touha po obyčejném domácím štěstí zůstává stejná jako před sto lety. Má ráda Boženu Němcovou, už ve svých dvanácti letech hrála roli Barunky. Tuto spisovatelku nesmírně obdivuje. Pro svoji jedinečnost si váží také Emy Destinové, která ve své době byla průkopnicí v tehdy neženských oborech - jako první vlastnila vůdčí list k řízení auta či rybářský lístek. Hüttnerové srdeční záležitostí bylo moderování televizního pořadu Domácí štěstí, které se vysílalo osm let. Sama si vybírala téma i hosty, připravovala si studio. Přivítala tam mnoho osobností, vzpomínala např. na herečku Zitu Kabátovou, která ve svých asi devadesáti letech přišla zcela okouzlující, upravená, velmi nediskrétní, vtipná a zábavná…. Připomněla i Josefa Vinkláře, Adolfa Branalda i Zdeňka Svěráka, kterého velice obdivuje pro jeho laskavý humor. Iva Hüttnerová maluje čtyřicet roků, k malování ji přivedl a ovlivnil ještě v době studií na koleji její spolužák herec Jan Kanyza. Už v roce 1974 měla svoji první výstavu, dodnes realizovala více než 200 autorských výstav u nás i na Slovensku, ve Stockholmu a v New Yorku. Její obrazy jsou součástí stálých expozic v Paříži i Hamburku. Vystudovala DAMU – obor herectví. Hüttnerová zábavně vylíčila svoje účinkování v televizním pořadu Prostřeno. Vaří pouze z povinnosti, jak říká, umí svůj buřtguláš a žlutou polévku. Aby uspěla, naučila se vařit tak, jako se učí roli. Takže např. celý týden neustále zkoušela zadělávat lívance. Už rodina tuto lahůdku odmítala, i fenka Coolda zalézala pod stůl, když nesla lívanečník. Přes všechny domácí nezdary se při natáčení vše podařilo skvěle a Iva dokonce vyhrála. V současné době moderuje v ČT pořad Barvy života speciál, určený pro starší seniory. Má tři vnuky a doufá, že snad časem přibude holčička. Její největší současnou zálibou je zahrada, na kterou je pyšná. Závěrem autorka podepisovala zájemcům zakoupené knihy, kalendáře a obrázky.
Zdeněk Urban           
    1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46    
[ nezávislý internetový zpravodaj vydává Kompas Milevsko s.r.o. odpovědný redaktor Ing. Pavel Bolek -pbo- © 1998, 2002, 2007 ]